jeru
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Není to na Arduinu, ale třeba by to stačilo.
Předpokládám že ten ovladač má šipky nahoru a dolu pro zvýšení a snížení teploty a nějaká další tlačítka. Pokud tedy opravdu při stisku tlačítka nahoru pošle vždy jiný kód, což mi přijde trochu jako hovadina ale dobře, zkuste zjistit jak se číslo mění. Chce to něco podle čeho by jsme mohli ty kódy generovat aby jste je neměl jen všechny naklikané v kódu, pro každou teplotu jeden (což by taky šlo). Vyp/zap si taky vyřešíte podle kódů. Pak se dá podle protokolu ve kterém IR mluví napsat odesílání kódů.
Ultrazvuk v žádném případě. Jestli nechcete mít zdravotní potíže. Nejlepší je optická závora s Infra LED a infra čidla. v GM určitě mají. Pokud trochu programujete, tak doporučuji vysílat nějaký jednoduchý kód, aby jste se vyhnul falešným poplachům.
Tak změna.Megu mám doma dnes došla.Autorův kód funguje.Jen nevím jak dodělat teplota více/méně.Jak jsem zjistil každá nastavená teplota má svůj kód.Šlo by do kódu dodělat teplota více ,teplota méně?Nebo napsat kód jak pro pitomce (čili mě) úplně nový a česky.
Jedná se mi o toto:
Teplota a vlhkost s dht22 :to se mi podařilo
Ovládat teplotu klimatizace vzestupně sestupně:to neumím
Vyp/zap:neumím není duležité ale potěšíPro doplnění:
A, jde o přeplnění SRAM paměti vloženými obrázky a HTML kódem, autor skriptu řeší vše pouze v rámci SRAM. V jeho případě je to MEGA s 8kB SRAM vs tvoje UNO s 2kB SRAM 🙁Toto jde řešit:
1, větším arduinem, přístup autora = s kanonem na vrabce
2, nahráním obrázků na SD a loadovat je z ní = v případě opravdu velkých obrázků, či skriptů (java apod)
3, místo obrázků použít tag <button>, ten tolik paměti nezabere viz.
http://www.w3schools.com/tags/tag_button.asp
4, celkově optimalizovat zápis HTML viz F() macro
https://playground.arduino.cc/Learning/Memory
a PROGMEM
https://www.arduino.cc/en/Reference/PROGMEML.
A, nerozumím
B, mega != wifi
C, „Učit se, učit se, učit se! VIL“
D, ESP8266 zvládne vše, tj. server, měření teploty a vlhkosti i ovládání IRL:
A.Píše to málo proměné
B.wifi je objednané
C.pro mě moc ne
Nevím jestly si rozumíme ale na arduinu beží server a přes vebowé rozhraní ovládám klimu.Arduino je osazeno ir diodou.A, proč by to normální arduino nezvládlo?
B, nemáš možnost WiFi? ESP8266(NodeMcu) by bylo ideální, napájet by šlo rovnou v klimě a nikde by nelezly dráty
C, kód je jednoduchýL.
Ano to jsem našel bohužel to je na megu arduino to nezvládne.Na megu čekám je objednaná.Mám ir přijímač a ir vysílač a uno.Chtěl bych jen zvýšení a snížení teploty klimatizace po ethernet.Kodý ovladače od klimi mám načtené.Dokázal by někdo napsat kód?Podobný tomu v odkazu víše.
Ale jen pro zvýšení a snížení teploty.Moc děkuji za jakoukoliv pomoc.Nebo si udělej plošňák – takový mezi shield. Z jedné strany patice samce na které nasuneš arduino. Na plošným spoji si vyvedeš co potřebuješ, pro vývod senzorů mám šroubovací patice. Ze spodní strany dáš patice samice na které zasuneš shield pro LCD nebo co tam máš (já tam mám RTC + LCD shield od Elecfreaks). Po otevření krabice je arduino dobře přístupné, můžeš kdykoliv vytáhnout a nahradit jinou deskou.
Attachments:
Aha jasně. Pomalinku si to dávám dohromady. Asi půjdu postupně, nejprve web server a pak mp3 modul. Moduly mám objednané, takže musím počkat než dorazí. Zatím mockrát děkuji.
Petře, Ethernet shield nebo ethernet modul W5100 používá MOSI a MISO signály, což je něco jiného, než sériová linka. I tak, kdyby bylo třeba, tak si můžeš vytvořit klidně i několik Software Serial portů.
Pro napájení sítě mám doma adaptér, který napájí přes RJ45 switch. Pro arduino jsem to ale nikdy nepoužil. Shield máš s W5100 s PoE – https://www.arduino.cc/en/uploads/Main/PoE-datasheet.pdf? Třeba by ti to tenhle adaptér mohl napájet – https://www.i4wifi.cz/PoE/PoE-napajeni-48-V-0-5-A-Gbit.html. Radši se ale poptej u dodavatele, případně u někoho chytřejšího :). Na jakou vzdálenost to budeš napájet? Těch 36-57V je celkem dost, zvládne to 100m.
Strejda google ví všechno. Jen je v poslední době problém mu vysvětlit, co vlastně hledám. V každém případě dík za snahu, asi není moc lidí, co se honěj jako já za tak velkou přesností, ale potřebuju měřit DC proudy v dost velkým rozsahu, a na to ten vestavěnej 10bit AD převodník nestačí.
Ještě pro doplnění, ten SW520s je na principu kuličky v pouzdře, která spíná kontakty, jistě si na videu všimneš, že pokud se natočí senzor do limitní pozice, tak ta výchylka pro sepnutí/rozepnutí již tak velká není. Jsou i citlivější snímače otřesů, třebas 801s, SW-420, prostě ty, co jsou na principu pružiny, nebo piezzo (ty ale fungují na změnu zatížení). Jde mi o proudovou spotřebu zapojení, páč s mechanickým senzorem můžeš vypnout mimo ADC všechny periferie.
Tak to potem ja, na tak maličkou záležitost ti bude stačit i:
https://www.aliexpress.com/item/Smart-Electronics-GY-Digispark-Kickstarter-Miniature-Minimal-Development-Board-TINY85-Module-for-Arduino-USB-DIY-Starter/32315722719.html?ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_2,searchweb201603_1&btsid=2077f23c-b5c2-4dfd-b250-6177129c8b87Pro měření teploty by ti stačil i obyčejný termistor(ten opravdu moc nežere):
https://www.aliexpress.com/item/20pcs-Thermistor-NTC-MF52-103-3950-10K-ohm-B-Value-3950k-5-Thermal-Resistor/32738569518.html?ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_2,searchweb201603_1&btsid=cd682224-fc3b-4f7a-a012-14f67d67b2dbCo se týče 433MHz RX TX, tak raději nějaké kvalitnější, ty hodně levné jsou nic moc 🙁
Tyhle mi jedou do cca 50m bez výpadků:
https://www.aliexpress.com/item/433-Mhz-Superheterodyne-RF-Receiver-and-Transmitter-Module-ASK-low-power-kits-For-Arduino-ARM-MCU/32728352611.html?ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_2,searchweb201603_1&btsid=a8636d2d-da5c-48a0-af17-4825ddc91b5dPro pokusy bych vzal třeba tuhle krabičku, dáš jen jednu 18650 a do druhé půlky dáš mcu, (dole je místo na TX)a spol(máš to i s nabíjecím modulem :-))
https://www.aliexpress.com/item/hot-Portable-Universal-USB-2X-2-18650-Battery-Charger-DIY-Power-Bank-Box-Case-5600mAh-5V/32756814681.html?ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_2,searchweb201603_1&btsid=d8b1d595-0e0d-4dfb-899a-81f6fafb964aCelkově bych to směřoval do 3.3V logiky a napájení jedním LiPol 18650 (či podobným).
L.
Kdyžtak Skype: velky_ujezdAhoj, díky za reakci. Pochopil jsi o co mi jde. Komunikační vzdálenost by byla cca do 20 metrů, spíše méně. Vyčetl jsem že 433 MHz Rx, Tx jede za ideálních podmínek do cca 50 metrů, takže by to bylo dostačující. Tady je slušný popis s příkladem. Arduino Mini či nějaké jiné mrňavé jako mozek.
Jen ten otřesový snímač vidím jako problém. Jde o jeho citlivost. Na videu je vidět, jak moc musí být nakloněn, aby dal signál. Takhle nikdo úl při krádeži nebude nakláněk. Někdy se také kradou jen rámky s medem, takže otevře úl, vybere co chce a zavře. Otřesové čidlo by nemuselo vůbec zareagovat. Výše navrhovaný MPU-6050 je mnohem citlivější. Určitě by bylo dobré SW vyřešit falešné poplachy, drobné otřesy. V podstatě by fungoval jako spínač, vyhodnocování náklonů jednotlivých os není třeba, prostě stav 0/1, s vyhodnocením fal. poplachů.
Jednotlivé satelity by tedy pouze čekaly na narušení a následně odeslaly info základní jednotce. 1x za 24 hod. info o svém stavu a stavu baterie.
Základní jednotka by čekala na info o narušení a již zmíněné hlášení o stavu satelitů + meteo hlášení. Napájení přes FV panel vidím jako problém. Jsou to dráty, které musí vést do dna úlu, ty mohou být v průběhu sezón různě vysoké. Nabízí se možnost nalepit FV na přední čelo první bedny nade dnem. Ale úly jsou často v zarostlém prostředí, takže slunce se nemusí k panelu dostatečně dostat. Toto bych řešil asi až podle otestované výdrže konkrétní baterie. Určitě bych nepřipojoval zbytečné periferie, které nejsou nutné a žerou baterii.Axamith
Dík za snahu. Tyhle odkazy znám. Všechny používají nefunkční kód ze stejného zdroje. Nicméně já se mezitím dobral fungujícího kódu a návodu. Tak pro všechny, kteří s tím bojují jako já:
http://foro.adre-es.org/index.php?topic=9.0
Mějte se. Bivoj.Takže, abychom si to ujasnili:
Máš centrální jednotku a jí posílají jednotlivé satelity (úly) signál v případě inicializace čidla.
Já bych navrhoval následující:
HW – stanice
A, určitě nepoužívat WiFi – tvůj návrh přepokládá trvalé připojení klienta (úlu) k serveru (centrální jednotce), což baterií neuživíš, tedy ne na dlouho
B, jako čidlo pohybu bych dal jednoduché otřesové, na mechanickém principu fungující, čidlo, třeba (je i s debounce obvodem): https://www.aliexpress.com/item/1pcs-lot-Tilt-Switch-Module-Angle-Sensor-Module-for-Arduino-SW520D-Free-Shipping/32753355271.html?spm=2114.01010208.3.18.KKwaKO&ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_3_10065_10068_10069_10084_10083_10086_10017_10080_10082_10081_10060_10061_10062_10056_10055_10054_10059_10078_10079_10073_10070_10052_10053_422_10050_10051,searchweb201603_9&btsid=193be5ad-a605-4259-bff0-af44ec715b03
C, coby mcu pro úl bych dal malé arduino (nano, nebo pro mini)
D, k němu 433MHz TX
E, volitelně třeba nějaký levný snímač vlhkosti a teploty (může jich být víc) třeba DHT-11 (pro tvoji potřebu bude stačit)
F, do budoucna třeba i ten tvůj RFID, či cokoliv jiného
G, co se týká napájení, tak co dát na střechu úlu FV panel a tím nabíjet akumulátor?HW – centrála
A, 433MHz RX
B, GPRS modul
C, cokoliv dalšího, na co si vzpomeneš (TFT, LCD, buzzer)
D, coby mcu může být jakékoliv arduinoSW – stanice
A, snímat
– stav otřesového čidla
– napětí akumulátoru
– teplotu a vlhkost z čidla
B, v případě normálního stavu posílat ve zvoleném čase data do centrály
třebas:
UL01;OK;07,14;20,2;60 (číslo úlu;stav otřes.čidla;napětí aku;teplota;vlhkost)
C, v případě aktivace otřesového čidla poslat ihned
UL01;AL; (číslo úlu;stav otřes.čidla;)SW – centrála
A, čekat na data ze stanic a dle potřeby posílat přes GPRS info
B, dělat cokoliv jiného (zobrazení stavů na displeji, siréna, osvětlení, odpálení náloží…)Určitě je klíčové vědět maximální vzdálenost stanice – centrála a podle toho zvolit vhodný TX RX
L.
Spíš mě šlo o to jestli je to s arduinem vůbec možné. U PI musím nabootovat linux a pak nějakou aplikaci, což mě nepřipadá moc efektivní. Šlo mě s píš o něco jednodužšího. Navíc u toho linuxu je spoustui jiných služeb které primárně nepotřebuju.
Je pravda že bootnout Pi trvá, ale než by arduino dostalo stream dat a začalo je zpracovávat… No to by žádná sláva nebyla, nejspíš horší než Pi. V Linuxu se dá samozřejmě nastavit vše automaticky tzn. po zapnutí systému se zapne aplikace X a zobrazí obsah Y. To vše bez vnější pomoci. s arduinem by to bylo nejspíše i několikrát těžší… Během několika vteřin by se to asi nezaplo.
U Linuxu by mělo jít hodně dodatkových služeb vypnout.
Lze ovládat pomocí PI i elektronický zámek(bzučák ve dveřích)?
Jistě, Pi je obyčejný procesor a můžete s ním vše ovládat jak se vám zachce.
Třeba tento tutoriál vám může pomoct jak začít. https://learn.sparkfun.com/tutorials/raspberry-gpioNo PI se mě tu jedno válí, tak zkusím něco vymyslet. Spíš mě šlo o to jestli je to s arduinem vůbec možné. U PI musím nabootovat linux a pak nějakou aplikaci, což mě nepřipadá moc efektivní. Šlo mě s píš o něco jednodužšího. Jako že to zapnu a během pár vteřin to pojede. Navíc u toho linuxu je spoustui jiných služeb které primárně nepotřebuju. Lze ovládat pomocí PI i elektronický zámek(bzučák ve dveřích)?
ok nic se neděje já na to jen lehce mrknul po šichtě a ani jsem to prakticky nezkoušel to až v pátek jak budu mít volno
