ovladani klapky privodu vzduchu

[krcmar.tomas@gmail.com]

ahoj pratele
chtel jsem poprosit

jak nejlepe ovladat klapku pres arduino ??

zde technicky list
http://marcomplet.cz/docs/Belimo/belimo_cm24-SR.pdf

je tam nejake ovladani
ovládání řídicí signál Y
pracovní rozsah
DC 0 … 10 V, typický vstupní odpor 100 k�
DC 2 … 10 V
zpětné hlášení polohy (měřicí napětí U) DC 2 … 10 V, max. 1 mA

vubec nevim, jak na to

dekuji Tomas Holy

[Aleš]

Jednoduše. Do Y pouštíš 0-10V, a klapka se otevírá od 0 do 100%. Takže když do Y pustíš 3V, otevře se klapka na 30%. Zpětné hlášení polohy funguje tak, že podle otevření klapky je na tom výstupu napětí 2-10V podle úhlu otevření klapky. Připojení k Arduinu bude trochu složitější. Budeš muset vyrobit pomocný regulovatelný zdroj 0-10V ovládaný PWM z Arduina.
K čemu to má sloužit?

[krcmar.tomas@gmail.com]

diky moc,

vyrabim automatickou regulaci horeni v krbu, take bu bude krasne teplo a nebo velky ohnostroj 🙂

ja jsem SW ale HW levy, tak zkusim na netu pohledat ten pomocny regulovatelu zdroj

diky !!

[posjirka]

Mnohem jednodušší by bylo použití 3-bodového provedení:
http://marcomplet.cz/docs/Belimo/belimo_cm24-L_R.pdf
Stačí relé/tranzistory řízené arduinem pro spínání 24V.
Zpětná vazba by mohla být opět pomocí potenciometru na hřídeli servopohonu.
úhel sepnutí se řeší pomcí doby sepnutí příslušné cívky. pokud chceš otočit servopohon o 90st. sepneš cívku na 75s. Doraz je řešen automaticky, takže servopohon by se neměl nikdy protočit. Navíc pro regulaci je mnohem vhodnější přidat/ubrat, než vypočtávát novou hodnotu PWM napětí.

[krcmar.tomas@gmail.com]

posjirka: diky za namet, pokousel jsem se te stare klapky zbavit ale uz to nejde, zkusim to s tim zdrojem jak pise Ales

[krcmar.tomas@gmail.com]

to Ales

diky za radu, nasel jsem schme toho zdroje, je to ono ?

Attachments:

1. 

   zdroj.png
   

[Aleš]

A potřebuješ tu klapku otevírat proporcionálně, nebo by ti stačilo otevřeno/zavřeno?

[krcmar.tomas@gmail.com]

proporcionalne

uz to tady zkoumam s kamaradem co lehce rozumi HW pry je to jednoduche postavit

ja zatim chapu ze na pin z arduina poslu hodnotu pres analogWrite(pnKlapka, OpenValue);

a ono mi to nahodi to napeti na vystupu a klapku nsatavi ?

je to tak ?

jenom nevim, jak to bude se zpetnym ctenim te hodnoty jak je klapka nastavena, jde pouzit tento obvod nebo se musi zbastlit neco jineho

diky moc

[posjirka]

Aleš se ptá správně. Ono totiž víc vzduchu neznamená automaticky větší oheň.
Většinou mají tyto řešení svoje limity, nad které nejdou. Když to totiž přeženeš, tak budeš mít jen hodně kouře. Já když nemám zahřátý komín a dám vzduchovou klapnu na plno tak mám za 5 minut kotelnu plnou kouře. Je třeba vychytat jak moc se má otevírat a při jakých situacích. Když to pak zjednodušíš, zjistíš, že tě zajímají 2 polohy:
– udržovací režim aktuální teploty
– zvýšení teploty.

zpět k tvé otázce:
ano pustíš do serva 5V ono se otevře na 50%
Zpětné čtení je získání hodnoty z potenciometru na servu. Ve výsledku při analogovém řešení defakto zbytečné.

[Aleš]

Když chce, tak tu hodnotu otevření klapky číst může. Výstup byl tuším 0-10V, takže by stačil udělat odporový dělič. Zapojit 2 odpory do série, např. 4k7. Jeden konec na zem, na druhý konec signál z klapky, a prostředek na analogový vstup Arduina.
To schéma převodníku by fungovat mohlo, jenom ten kondenzátor 1uF mi přijde málo. Bude potřeba s tím trochu laborovat. Ovládání bude analogWrite(), jak píšete.
Já osobně bych tam dal 4 tranzistory na 4 piny arduina, a nastavil na nich napětí 2,5V, 5V, 7,5V a 10V. Takže klapka by se otevírala 0-25-50-75-100% podle toho, který tranzistor by sepnul. Vyhnete se problémům, že ten převodník bude dělat nějaké kraviny, a klapka bude kmitat sem-tam, protože jednou bude na kondenzátoru 5V, a za chvilku 5,5V, což se u takto jednoduchého převodníku a řízení pomocí PWM dá celkem očekávat.
A jestli je to s tím kouřením tak, jak píše posjirka, tak bych ještě připojil čidlo MQ135, které by zjišťovalo jestli kamna kouří, a podle toho by otevřelo, nebo přivřelo klapku 🙂

[krcmar.tomas@gmail.com]

co se tyce projektu, mam v planu ridit privod vzducu podle teploty v topenisti
dela to komercne firma timpex, ale 40 K mi prijde dost …

realne to planuju tak, ze proste pokud bud mit teplotu nizsi nez optimalni, tak klapku otevru, poku vyssi klapku uzavru

a budu sledovat jak se to chova, a podle toho to ladit, predpokladany vysledek je minimalne pozar meho domu v horsim pripade, pulky vesnice 🙂

co se tyce HW

ja bohuzel od HW vim prd, cely zivot me to mrzi, dufam ze tento projekt me zase nekam posune,
takze to puvodni schema nedoporucujete ? ani s tim lepsim kondenzatorem

jak by to bylo s temi 4 tranzistory, kamarad mi rika, ze bych potreboval zdroj pro kazdou hodnotu voltaze ze ten tranzistor jenom pusti to co se mu posle, nebo jsou to nejaky novy super japonsky tranzistory ?

kde bych mel zacit studovat abych pochopil zaklady odpor dioda kondenzator …

diky TH

[Aleš]

Původní schéma vyzkoušejte. Není to zase tolik práce to sestavit. S těma tranzistorama by to šlo nějak takto:

Attachments:

1. 

   zdroj-1.png
   

[posjirka]

mě napadlo něco podobného ve spojení s LM317, ale ten má min. 1,27v a kompenzovat to diodou by bylo hovadský. Pak mě napadl nějáký zpetnovazební regulátor s OZ ale asi by to bylo zbytečně složité. No a tak mě napadlo toto (viz obrázek v příloze). 4 zenerovy diody 5x tranzistory a 4 stupně regulace.
šlo by to udělat i pomocí optočlenů a kombinovat různé zenerky, ale toto mi přišlo jednodušší. Je to návrh a chtělo by to pořádně vyzkoušet 🙂

Attachments:

1. 

   DI-TO-0-10V.jpg
   

[krcmar.tomas@gmail.com]

panove diky moc, hltam to tu a zatim nevim ktra bije, ale jdu vpred, vcera jsem si otestovl cidlo dht11 a dnes lcd 2004A

ceka me teplomer do krbu s clankem pt100 ale v GM dnes nemeli prevodnik hx711

tak cekam

jedine co me trapi je malo mista v tom arduinu, koukam jak ty jednoduche examply zabiraji skoto 30% kapacity 🙁

zatim diky TH

[posjirka]

místo řeší použití arduina mega … kdo zaplní 256kb paměti je bud šílenec nebo provokater 🙂
těch 30% je tam proto, že se používají ve velkém knihovny. v asssembleru by ti stačilo 32 kb na cokoliv… v arduinu je to základ. zajímalo by mě použití čistého C-čka vu arduino ide. c-čko nemá v základu ani hodiny strojový čas. pokud to někdo nepotřebuje tak zbytečně nezabírají prostor.
torchu jsem odbočil. použij arduino mega

[krcmar.tomas@gmail.com]

tak jsem objevil circuits.io

pro me jako pro lamu na slaboptoud, idealni

zusil jsem nasimuovat ten vas posledni navrh

mam jenom 2 dotazy

ty vodice Di s tim ‚nabuzenim‘ na 0, 2.4, 4.8, 7.2V chapu ze se pripoji na arduino jeste nevim kam, ale jak to nasimuluju v tom circuits.io ?

a vystup merim mezi tranzistorem Q4 a R6 ale proti cemu

omlouvam se za asi pro vs stupidni dotazy

ale ten simulator je super !!!

TH

Attachments:

1. 

   zdroj-2.png
   

[krcmar.tomas@gmail.com]

tak si tady hraju s circuit.io prijde mi to uzasny pro neznale, jako jsem ja

zkusil jsem nasimulovat to uplne prvni schema, mam to dobre, asi se bucete smat, ale ja mam opravdu znalosti ze zakladni skoly 🙁

Attachments:

1. 

   zdroj01.png
   

[Aleš]

Hezkýý, a ukazuje to to, co má? Já to circuit.io snad budu muset také zkusit, co to umí 🙂

[posjirka]

add post https://bastlirna.hwkitchen.cz/forum/tema/ovladani-klapky-privodu-vzduchu/page/2/#post-10204
ty vstupy DI slouží pro připojeník arduinu, prostě 1 vystup připojíš na „0V“, 1 výstup na „2,4V“,… tím že je sepneš tak vlastně zkratuješ zenerovu diodu a tím pádem ovlivíš výsledné napětí proti zemi.

add post https://bastlirna.hwkitchen.cz/forum/tema/ovladani-klapky-privodu-vzduchu/page/2/#post-10206
obávám se, že ti vstup 6 jde do zkratu.

[Aleš]

Tak jsem si zkoušel na circuits.io nasimulovat to první schéma s jedním tranzistorem, a jak jsem předpokládal, nefunguje. Ani se zátěží na výstupu. Zkusil jsem tedy jiné schéma, a to celkem funguje. Nedávno jsem ho použil k řízení PC ventilátoru Arduinem. Jenom je potřeba zmenšit kondenzátor z 10uF na 1uF. I průběh napětí je celkem lineární.

Attachments:

1. 

   zdroj_pwm.jpg
   

[krcmar.tomas@gmail.com]

mohl bych poprosit o screen z circuits nebo to myslim jde nasdilet

diky TH

[Aleš]

Nevím, jestli se v tom někdo vyzná. Naházel jsem tam jenom součástky, a nijak to neupravoval.
https://circuits.io/circuits/3818226-power-supply

[krcmar.tomas@gmail.com]

jezis to je parada ! lehce jsem si s tim pohrala vypada to funkcne

diky moc !!!!

[krcmar.tomas@gmail.com]

tak se musim pochlubit
uchodil jsem prvni cast projektu
teplomer s cidlem pt1000

pomoci navodu
http://navody.arduino-shop.cz/arduino-projekty/mereni-teploty-pomoci-pt100.html

jsem v gme zakoupil soucastky (prodavac se me pta mate multimetr nebo vam ty odpory mam popsat, delal jsem machra a doma pak res mobil zvetsoval a pomoci google lustil barevny carky :)) )

postavil a ono to FUNGUJE !!!!

teda jeste to nemam zkalibrovane, ale lezou z toho hodnoty odpovidajici relaite
ledova voda, varici voda, plamen svicky 🙂

jen tak dale 🙂

Attachments:

1. 

   pt100.jpg
   

2. 

   mereni.jpg
   

[Aleš]

Do jaké teploty to měří? V tom návodu píšou do 370″C. Není to málo?

[krcmar.tomas@gmail.com]

To je pt100, já mám pt1000 přímo k tomu krbu, plamen svíčky to dalo v pohodě

Mohl bych poprosit o přesnější popis součástek v tom funkčním generátoru napětí zkusím to taky postavit v reálu

Díky moc

TH

[Aleš]

Tranzistor jsem použil první, který mi přišel pod ruku. Nějaká 2SC2222, ale dá se použít jakýkoliv NPN tranzistor s minimálním napětím 12V. V původním schématu je BD139, což je tranzistor s trochu větším vykonem. Odpor 1k do báze, a kondenzátor 1uF/35V

[krcmar.tomas@gmail.com]

diky moc,

ktery ma pouzit, staci ta 10 lisi se to jenom proudový zesilovací činitel
https://www.gme.cz/bipolarni-tranzistor-bd139-10-to126
https://www.gme.cz/bipolarni-tranzistor-bd139-16-to126

dikec

[Aleš]

Je to úplně jedno. V tomto zapojení nemá zesilovací činitel žádný vliv. Vy jste z Prahy?

[posjirka]

chlapci nechci vám do toho kecat, ale to co tu ted řešíte nemá nic společného s převodem PWM na analogové napětí. Dejte si do toho zapojení osiloskop a uvidíte co tím myslím. Ten tranzistor je zapojený jako spínač. To znamená, že podle vstupního signálu přizemńuje zátěž. Kondenzátor nemá v podstatě žádný vliv, protože v tomto zapojení není jeho charekteristika lineární a přechází ze stavu rozpojeno do saturace.
Voltmetr měří střední napětí, proto se vám zdá, že to hezky reguluje.
Kdyby zátěž byla v emitoru tranzistoru tak by to možná šlo. V tu chvíli by totiž tranzistor fungoval jako proudový zesilovač a oddělil by RC člen od zátěže … můžete se podívat tu:

https://circuits.io/circuits/2285260-pwm-to-analog-nefunkcni

[Autor]

Příspěvky