christinesharkey
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Dakujem,
ešte 1 vec.Mam tento kod čo mám upraviť aby som mal hodnotu v °C?// include the library code:
#include <LiquidCrystal.h>
#include „DHT.h“// set the DHT Pin
#define DHTPIN 8// initialize the library with the numbers of the interface pins
LiquidCrystal lcd(12, 11, 5, 4, 3, 2);
#define DHTTYPE DHT11
DHT dht(DHTPIN, DHTTYPE);void setup() {
// set up the LCD’s number of columns and rows:
lcd.begin(16, 2);
dht.begin();// Print a message to the LCD.
lcd.print(„Teplot: Vlhkost:“);
}void loop() {
delay(500);
// set the cursor to column 0, line 1
// (note: line 1 is the second row, since counting begins with 0):
lcd.setCursor(0, 1);
// read humidity
float h = dht.readHumidity();
//read temperature in Fahrenheit
float f = dht.readTemperature(true);if (isnan(h) || isnan(f)) {
lcd.print(„ERROR“);
return;
}lcd.print(f);
lcd.setCursor(7,1);
lcd.print(h);
}magic:
Nevím jestli to bylo na mě. Když tak napiš na darira@seznam.cz. Je to nepoužívaný email, pošlu ti ale kontakt na FB.
mamterada:
Odkaz na stažení ti přepošlu na mail jak se k tomu dostanu. Sem ho zatím nechci dávat, je to rozpracovaný.to je ofiko arduino z jejich webu
https://www.arduino.cc/en/Main/Softwaredarira: Super, vypadá to docela sofistikovaně 🙂 jestli se podělíš i se svým poladěným kódem tak samozřejmě budu moc rád. Ještě taková hloupá otázka, to je co za program ze kterého jsi dával screen?
je na tebe nějaký svižnější kontakt? skype, fb, či něco? teď bojují s jednou blbostí, třeba by jsi vědět..
Je možný to „roztrhat“ na přehlednější bloky. Jedna z prvních věcí co jsem udělal. Ten zákládní program je na jednom listě a to je mazec.
Attachments:
super díky.., když vidím ten několikastránkový kód, tak je to teda masakr 😀 sám se na to úplně necítím
takže kdyby se našel adept z Brna, co má taky nějaké znalosti a chce něco podobného stavět.., tak můžeme dát hlavy dohromady.
Jinak dáte tip na nějaký solidní editor co se dá nainstalovat na Win, a má jak grafickou návrhovou část včetně modulů, tak kompletní test programu, jako třeba : https://circuits.io/circuitsdíky
magic + mamterada:
Ahoj, vykradl jsem projekty co se dají sehnat na netu. Základ je v iAqua.
http://www.plantedtank.net/forums/20-diy/677265-iaqua-my-touch-interface-aquarium-controller-arduino.htmlV základu je pomalé načítání raw grafiky, atd. Tak jsem upravoval tento kód. Je to určené pro akvárium, ale snad Vám to pomůže. Nemusíte řešit projekt úplně od nuly. Já jsem na tom pochopil dost věcí, které bych sám asi nedal. O víkendu se k tomu snad dostanu, tak ti pošlu kód a knihovny (pokud budeš chtít můžu i návrh tištáku pro zapojení). Už mě nebavilo to třetímu známému vysvětlovat co má jak zapojit, tak jsem začal psát postup (příloha).
http://leteckaposta.cz/812799333Jediné co potřebuje kdokoliv kdo se tu bude podílet vědět je jaký je pinout shieldu. Tzn. kam vede RX a TX ESP. Tohle prostě musíte zjistit vy. Proměřte to, najděte na netu obrázek ESP 12 a proměřte na jaký pin duina jdou. Pak se tu dá něco vymýšlet. Pokud tu už někdo zmiňoval jaké piny to jsou tak mě tam odkažte ale já si nevšiml…
Stále se mi nedaří zprovoznit wifi shield na arduinu. Mohl by prosím někdo z Vás sepsat návod co jak zapojit a jaký kôd napsat, aby bylo arduino s wifi shieldem komlet připraveno k akci. Děkuji Všem co se podílejí.:)
Dobrý den,
zrovna Sparkfun má dokumentaci zpracovanou opravdu kvalitně 🙂
Tady je například stránka produktu: https://www.sparkfun.com/products/9721Najdete tam odkaz na Datasheet i ukázkový kód.
Zdar, napsal jsem na skype.
Nicméně dle Nicku Brňák nebudeš.., takže pokud by byl někdo lokální, zvu na drink a můžeme to probrat 😀
DíkyA, HW to není problém, jen si ujasni, kolik drátů budeš, v případě drátového připojení, tahat, nebo jít do částečně bezdrátové varianty, tj. posílat data z místních čidel do ústředny vzduchem
B, pokud chceš provozovat zahrádku online, tak bych spíše šel do ESP8266, resp.NodeMcu, či WeMos, a nebo už do nějakého levného OrangePi
C, v případě výše uvedených mcu lze provozovat vlastní webový server či posílat data do cloudu, samozřejmě to předpokládá, že máš v dosahu zahrádky WiFi
L.
PS: Kdyžtak se ozvi na Skype: velky_ujezdDarira: to zní super, určitě by mi to do začátku pomohlo, samozřejmě se pak pochlubím co z toho ve finále vzniklo 🙂 tak jestli to máš někde ke shlédnutí, případně jestli můžu poprosit kontakt na mail honza@mamterada.cz Moc díky!
BlindP: jasný to jsem psal s nadsázkou, že by to tady měl už někdo hotový a jen mi to dal k dispozici 🙂 jinak co se týká Arduina tak sice začínám ale mám vystudovanej slaboproud, takže mi to téma není úplně cizí 🙂 ideální je když tě něco tlačí (termín, partnerka…) a pak se většinou dílo vydaří. Samozřejmě bych nechtěl vymýšlet už vymyšlené, proto jsem oslovil tady na fóru, protože častokrát nějaká „nepodstatná“ informace je ve finále dost důležitá.
Když se Arduino osvědčí, tak mám několik dalších projektů kde by se dalo dobře využít 🙂 třeba se pak vám něco z toho taky bude hodit. V podstatě bych chtěl automatizovat malou farmičku… rybníček s vodní elektrárnou, větrná a solární elektrárna, ovce, sad, včely… no a teď začínám skleníkama 🙂 je to běh na dlouhou trať jak ve výrobě tak ve výstavbě.Jo tohle je psané na megu. Moje chyba. Vemte kód odsud: https://www.arduino.cc/en/Tutorial/SoftwareSerialExample
Máte na mysli tento:
void setup() {
// initialize both serial ports:
Serial.begin(115200);
Serial2.begin(115200);
}void loop() {
while(Serial2.available()) Serial.write(Serial2.read());while(Serial.available()) Serial2.write(Serial.read());
}A které příkazy mi určují TX a RX?
Trochu teď nevím kde je problém. Zkoušel jste kód uvedený výše? Stačí zjistit které piny shieldu jsou připojeny na TX a RX modulu, v arduinu na ně pak nastavíte software serial a pošlete nějaký ukázkový příkaz. Prakticky stejně jako v kódu nahoře.
Ohledně toho převodníku , opravdu je vlastně kontraproduktivní vzorkovat 32b v tomto konkrétním případě , protože opravdu na anténě se indukují vyšší harmonické, které klasický demodulátor ořeže na vstupních filtrech , tady by se do systému muselo zařadit několik vf filtrů,aby tu parazitní indukci opižlaly , další řešení je použít „nedokonalé“ vzorkování , deset bitů je v tomto případě až až a s výhodou obstojí – procházel jsem renomované anténní analizéry a používají převážně 8b vstup , jen jeden jedinej 10b , shodou okolností je postaven na stejnym chipu – atmel ATmega 328p 🙂 ,ale okolo něj jsou nabouchany periferie převážně C-mos což je problém, protože vstup tohoto konkrétního produktu je extrémně náchylnej na statický náboj díky c-mos vstupu v mnoha případech se stalo že analizér zakalil tím že nebyl odpojen od kabelu a sáhlo se na banánek pl-konektoru na druhym konci.
Toto je přesně to čeho sem se bál, obrovskej klad arduina je v tom že se mu vstupy tak snadno neodsmaží a dále , v tomto případě je na vlastní vstup zapojena dvojice operačních zesilovačů s velkým vstupním odporem a ty to tam prostě nepustí.
Koukám teď na nápad ohledně měření rezonančního kmitočtu antény a přesné patní impedance ,ono totiš pouhé měření SWR ,česky psv – poměr stojatých vln, je vlastně jen na to aby člověk nespálil stanici ,ale anténa s SWR 1:1 nemusí být rezonanční na tom kmitočtu co chceme vysílat-potažmo příjmat , jak jsem psal na začátku, rezonanční anténa nemusí nezbytně mít SWR 1:1 záleží na její vlastní impedanci což je především dáno kde ji napájíme respektive jak daleko od kmitny proudu a třeba anténa L/2 má patní impedanci někde okolo 2000ohmů což by SWR metr vyhodnotil na přesném klmitočtu kde tato rezonuje jako poměr 1:40 takže by se muselo impedančně přizpůsobit , naproti tomu smyčkový půlvlnný dipól jako mají TV antény třeba 300 ohmů to by bylo swr 1:6 rafička klasického SWRmetru by ukázala 6 -proto se musí použít přizpůsobení – třeba cívkou s odbočkou jako u půlky nebo tzv balunem nebo ununem , balun je složenina balance unbalance, což vlastně říká že přizpůsobujeme nesymetrycké vedení koaxilního kabelu k symetrické anténě, jakou je třeba onen složený ,chcete li smyčkový, dipól přizpůsobení impedance je vlastně v pořádku a v pohodě funguje v množině reálných čísel, ale jen u antén s násobky L/4 (čtvrtlambda) ,ale antény tipu 5/8 L už nevykazují jen činnej odpor ale i jalovej např. 5/8 má nádhernejch 50 ohmů vstupní impedance, když je rezonanční na danym kmitočtu, ale k tomu i 300 ohmů jalovejch ,takže tady už si s rovinou reálných čísel človjek prostě nevystačí a je nutny jít dál do komplexních .
Co chci od analizéru – zobrazit rezonanční kmitočet v číslech , zobrazit obě složky impedance činnou i jalovou (to je reálnou i imaginární) v číslech a pak ještě jako třešničku ten poměr stojatých vln v číslech , dále kmitočet prolaďovat v danym rozsahu např od 25Mhz do 29mhz a ukazovat křivky v tomto rozmezí jednu pro SWR druhou pro reálnou impedanci , třetí pro jalovou .
O modulech mám jasno , protože opravdu není třeba ten výkon kterej dáva esp8266 zůstanu u atmega – takže vlasně vyhrál klon ch340 Arduino NANO
ESP8266 bude pravděpodobně další evoluce 🙂Přesně, knihovna by měla jít bez problému osekat. Možná by pro vás ale mohlo být jednoduší zkopírovat jen nějaké ty funkce a na import knihovny se úplně vybodnout. O ADC převodníku na čipu nic nevím, tedy maximálně o 8mi bitovém, kdyžtak mě odkažte tam kde jste to našel.
Ahoj,
tak se ukázalo, že tím jak jsem RFID čip otevřel abych se podíval co je zač, tak jsem ho tím zničil a proto, i přesto, že to do té doby fungoval dobře, nebylo možné ho načíst. Jiný čip funguje jak má. Moje chyba, díky 🙂
magic: gsm nepoužívám, nepotřebuji to, je to drahý. Ohledně wifi – https://www.arduino.cc/en/Guide/ArduinoWiFiShield .
bluetooth – https://create.arduino.cc/projecthub/user206876468/arduino-bluetooth-basic-tutorial-d8b737 . Ještě je možnost použití arduino+rpi, připojení přes usb a na rpičku číst/zapisovat data pomocí python skriptu do databáze. Máš potom volný ruce, jde udělat hezký rozhraní pomocí webserveru+php nebo prostředí processing. Ještě jsem zapomněl na arduino yun – https://www.youtube.com/watch?v=ivQ1HBOPDhM .
Jinak ohledně mého systému je to tak, že nemám možnost postavit skleník, vše se odehrává na balkoně a na to stačí spínací hodiny do zásuvky 🙂 Ale kdybych stavěl něco komplexního na arduinu tak web servery, wifi bych řešil až jako poslední. K logování bohatě postačí sd karta.mamterada: no nečekej že ti to někdo napíše za víkend a jen tak předá. 🙂 Kdyby šlo o větrání podle teploty, spínání čerpadel prosím, ale ty chceš něco trošku složitějšího. 🙂 Ono se nám tady poslední dobou rozmohl takový nešvar… 🙂 (a to neber vůbec osobně), lidi si nakoupí na ebay komponenty a pak chtějí aby jim to někdo rozchodil. O tom by imho arduino být nemělo, je to především o bastlení, zkoušení a poučení se z vlastních chyb. Prostě arduino mě zajímá, tak si pořídím startkit začnu od základů a postupně přejdu ke složitějším věcem. Kolik si říct za takový projekt? 30-50tis? Ale jsem rád, že se tu objevil takový projekt (a že nejde o pěstování konopí), hydroponie je zajímavá a efektivní metoda.
BPNo to je to na co sem myslel, podle letmého pohledu na knihovnu se mě zdá velká , protože pro moje potřeby by vyhovělo jen sčítání a odčítání komplexních čísel, nemusel bych ji zaváďet celou a zmenšilo by to využití paměti- je to tak ?
Dál mám dotaz odledňe modulu generátoru, modul ad9850 i ad9851 myslím obsauhuje i ad převodník ,vstup ,který by měl být 32b, je to tak ?
Protože pokud ano , dost dobře nechápu, proč maji výstup z operačního zesilovače ,kluci bodnutej na 10b „analog“ vstup přímo do ATmega328.
Nebylo by přesňejší rozsekat napětí více jako po 4,888mV třeba až na těch 1,164nV a posílat potom arduinu jen digitální výstup po sběrnici stejně jako to ďelá externí ad-da ?
Otázkou je jestli by to nebyla kontraproduktivní akce , ktrá by víc zaťežovala microcontroler a užírala místo v nevelké paměti . nehleďe k nadměrné přesnosti, kdy by mohlo pronikat na převodník více rušení,které by skreslovalo výsledek.
Dál si pohrávám s myšlenkou opavdu použít tzv. Wifi modul s ESP8266, který má vlastní poměrně výkonný a přesný oscilátor postavený na kmitočtové syntéze ,ktrý krmí vysokofrekvenční vysílač wifi 2,4Ghz pohodlně použitelným výkonem , problém by asi nebyl upravit frekvenci,ale zřejmě filtry toho sínusového signálu jelikož se poużívaji lopass, což je vlastňe dolní propust a jsou přímo na chipu , moc pěkně o něm přednášel Petr Stehlík , videa jsou na youtube -v jednom z nich je pěkná fotka zvětšeniny hardwarových střev toho broučka .
Dál povídal o kořeňovy ,kterej pomocí tohoto procesoru generuje grafické obrazce , ktré analogově odesílá na 60Mhz do analogových televizorů ,taky je na youtube několik videjí tohoto kouzelníka , myslím že i to by mohlo být výkonné řešení , v kombinaci s výpočetním výkonem tohohle drobečka a možnosti použiťí knihoven arduina mi příjde poměrně zajímavé,
navíc se na rozdíl od arduina dá debugovat přímo ,bez hardverovèho debugeru ,nebo nutnosti vypisovat části kódu po seriové lince.
Jinak knihu o ardinu jsem dočetl,začal sem číst další a taky to co už si nepamatuju ze školy což je c++ a světe div se není to pro mě tak úplně špaňelské lont ,neco v ty hlavě přece zůstalo, i když sem to 13 let nepoužíval,hlavňe v tom IDE je opravdu to c-éčko poznat a na to nejsem uplně blbej ,obecně mě programovací jazyky jdou výrazně lépe jako jazyk český ,nebo kterýkoliv jiný cizí ,slovenčinu něvyjíma.
Tak zkuste prosím popřemýšlet o názorec poučenèho laika rád bych se dozvěďel do jaké míry je to blbost a kde je hranice realizovatelbosti.
