christinesharkey
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Jo, to je dnešní trend, vše poskládat z knihoven. Ono je vlastně ve finále i o výběru desky, pokud neoptimalizuješ program, tak v naprostém klidu zahltíš již tak malou SRAM. Ano každý chce mít co největší displej(nejraději >=7″), hromadu čidel atd., aby ve finále stačila jedna LED a dvě čidla 🙂
Výsledkem jsou zvěrstva typu Raspi s DHT22(nebo nedejbože DS18B20) coby skvělá meteostanice, což se dá nahradit esp8266 + SD karta(celkem za max. 10USD).
Vždy je nutno si položit otázku, a tím navazuji na tvůj příspěvek, co od daného zařízení očekávám.já jsem v pohodě 🙂
ber to tak, každý něják začínal a i já na sobě cítím, že občas hledám výsledek bez toho aniž bych věděl princip řešení. Pak vznikají tyto polopravdy a nesprávná terminologie. Proto se vždycky ptám co vlastně kdo chce resp. co to jejich udělátko má dělat a snažím se je směrovat na , sice primitivní, ale funkční, řešní složené z konkrétních příkazů, než používat 1 příkaz z knihovny a nevědět co to vlastně dělá. Samozřejmě že knihonvy používám taky … už jsem hodně odbočil …. 🙂tím pádem bych to asi řeil něják takto:
byte pins[8] = {2,3,4,5,6,7,8,9}; // prirazeni pinu jednotlivym bitum byte data = 170; // vstupni data void setup() { // nastaveni pinu jako vystupni for (int i=0; i <= 7; i++){ pinMode(pins[i], OUTPUT); } } void loop() { // prenos dat na piny for (int i=0; i <= 7; i++){ digitalWrite(pins[i], bitRead(data,i)); } }TO posjirka:
Tak to se omlouvám, mě šlo hlavně o začínající, aby potom nebyli zmatení jak lesní včela.Tohle je od nasránka perla:
Když chceš použít Barometr tak se dá použít třeba BMP280 (měří barometrický tlak + teplotu ještě nemám doma tak nemám odskoušen), ale co jsem o něm četl tak je nejlepší ho použít s analogu tedy A4,A5 pin na I2C a pak bez shieldu nepoužiješ LCD16x2/4, ale s Nokia displejem to není problém (trošku je co se správné knihovny týče,ale to neřešíme).Já nic nevědět o mcu, tak bych byl v řiti!
DTH11 i DTH22 – mám doma v šuplíku a ještě jsem se na ně nedostal. Je pravda jak píšeš : má napevno I2C adresu… takže buď co čidloto pin, nebo použití multiplexu
nejsem dotýkací, takže jen pro upřesnění:
o A4/A5 jako analogovém komunikačním rozhraní pro LCD jsem nepsal já ale NASRANEK 🙂
Jinak souhlas u ATMEGA1284 je I2C/TWI sběrnice na fyzických pinech 22/23 (D16/D17)TO: Nasranek
A, DCF je zbytečně drahé.
Nejde ani tak o cenu, jako o zarušený DV
B, Jedno z řešení je RTC modul postavený na DS1203 nebo 1207.
Tyhle dva „zázraky“ mají přesnost jak přesýpací hodiny, pokud tedy nechceš nastavovat RTC co hodinu.
C, Nejpřesnější je DS3231. Jednorázově jej nastavíš a pak používáš.
SouhlasTO:posjirka
A, No abych to zhrnul pro DHT11(může být i DHT22, ale ten je jednou tak dražší a na meteo. zbytečný) potřebuješ jeden digitální pin.
Pokud ti stačí, že to ukazuje nějaký údaj, tak jo, ale DHT11 je fakt shit. DHT22 je o dvě třídy jinde, už jenom tím, že je kalibrovaný z výroby. Bohužel má napevno I2C adresu, takže bez přepínání jede na sběrnici jen jeden 🙁
B, Na LCD 16×2 A4 a A5 analogové.
Prosím tě, ano A4 a A5 jsou analogové piny, ale v tomto případě je to I2C sběrnice, tak ji tak nazývej. Pokud bys někdy chtěl použít jiný mcu, tak věz, že I2C bude i jinde, než na A4 a A5, nehledě na fakt, že nemusí být jen jedna…Pro všechny, nikdy jsem nezpozoroval rozdíl mezi klonem a originálem, rozdíl je jen v tom, že pokud odhulíš originál, tak je to cca 7x dražší, než odhulenej klon.
Jo, a při výběru desky nezapomínejte s jakou úrovní logiky budete pracovat, ono je rozdíl 3,3 nebo 5V 🙂Díky za rady, zkusim upravit první řešení. Verzi od posjirky nemůžu použít, jak sem psal nahoře – přímý přístup na port nemůžu použít.
Uvidim jak se zadaří a pak se ozvu 😉
myslím že ti spíš pomůže toto:
http://tronixstuff.com/2011/10/22/tutorial-arduino-port-manipulation/
případě popis je tu:
https://www.arduino.cc/en/Reference/PortManipulationCo ti posílal BlindP je spíš pro poslání byte seriově přes 1 piny (např pro posuvný registr). To co ti posílám já je vlatně zápsi byte přímo na port arduina/atmegy. Podle stavu log. 1 a 0 se nastaví jednotlivé piny portu….
Vyber si co ti bude více vyhovovat. Obě možnosti jsou použitelné jen nabízejí 1 ruzná řešení …
bastleni 21 stoleti. Moc hezky udělané, díky za projekt. torchu se mi nelíbí to blikání LED diody se použitím delay , ale hlavní je že to funguje jak potřebuješ. Gratulace ..
Díky,
tam jsem začal a poměrně úspěšně. Jde o to že například k objektu SerialUSB jsem nenašel žádnou oficiální dokumentaci, ale spíše nápomocné stránky viz.
A k dalším funkcím které by mělo arduino zvládnout a jsou uvedené na ofiko stránkách, cituji…you can use the M0 as a client USB peripheral (acting as a mouse or a keyboard connected to the computer) or as an USB host device…
sice knihovny existují, ale jsou podporovány v arduinu IDE od arduino.org
Asi jsem se spíš zamotal do situace, a taky úplně nechápu 32-bit vývojářství. Je to docela nepřehledný, když se obě „arduina“ takhle roždělili 😀
Tento tutorial je asi to co hledáš. 😉 Jen si tam budeš muset přidat něco jako
ledPin++. B.Tak problém už je vyřešen.
Když změním v lwtx_setup(3, 2 , 0, 140); druhou číslici na 3 a nebo více tak už to jde. Mělo by to být počet opakování tak nevím jestli se to s něčím ruší a 2 přenosy byly málo ale už se data přijímají.O to ani nejde, že stojí 30kč. Ono by to fungovat mohlo, ale páčka má výchylku 50″ (25+25), je moc krátká a potenciometr 10k (5+5). Tím se toho moc nastavit nedá. Ale mechanicky to není špatně udělané. V hračkách je většinou něco podobného, ale větší výchylka, a delší páčka. Proto jde nastavit i nějaká poloha mezi středem a dorazem.
Zkoušel jsem toto:
http://www.ebay.com/itm/162200559397
A to je naprosto nepoužitelné. Dráha potenciometru je tak krátká, že funguje spíš jenom jako on/off Nastavit něco mezi je takřka nemožné.mrknete na dealextreme (dx.com).
je tam hromada joysticku do dvou stovek korun.
shipping je zadarmo, takze to vyjde nakonec nejspis levneji nez ta kanibalizovana hracka.🙂
Já jsem to neprogramoval. Kroky jsem použil z hotového programu. Jenom jsem doplnil ovládání a ty věci okolo.
Dálkoměr měří jenom před krokem dopředu, jestli ho může udělat, jestli před ním není překážka. Potom měří vzdálenost stále dokola když stojí, a nic nedělá. Takže když dám před něj v tu chvíli ruku, tak udělá krok dozadu. Chůzi ovládám přes BT z telefonu. Chci ještě dodělat joystick s vysílačem z druhého arduina, ale nemám joysticky. Budu muset vykuchat nějaké dálkové ovládání od nějaké hračky 🙁aha, diky,
… tak to bych chtel neco co neexistuje. no, neni to poprve a jiste ani naposled :))))muj hexapod je postavenej z nakoupenejch soucastek.
v zivote jsem byl schopen si „naprogramovat“ maximalne vlastni web-stranku ve Flashi.
takze mi programovani hezapoda trva uz rok. ale docela to davam.
nijak se nesetrim, zadnej tripod gait, ale rovnou six gait.
ted kdyz uz mam vsechny pohyby a zacal jsem pridavat HCSRO4, aby
se mohl hexapod pohybovat sam kam chce, tak jsem se rozhodl
prepsat zpusob vypoctu pozic do dokonalejsi formy.Tak to spíš 🙂
Ten hexapod je vlastní výroba, nebo koupené jako stavebnice?https://forum.arduino.cc/index.php?topic=4705.0
Tady píšou, že příkazem servo.read() se přečte jenom poslední hodnota, která byla do serva odeslaná. Skutečnou pozici serva prý přečíst nejde. Píšou, že by se musela udělat nějaká mechanická úprava – vytáhnout ze serva drát od potenciometru.vas quadped je moc peknej a roztomilej.
zrovna jsem zacal integrovat ultrazvukovy senzor a dela mi problem
namotat ho do kodu tak, aby fungoval soustavne v pozadi.
v tomto smeru jste nejspise daleko predemnou, mozna byste mi mohl poradit.pouzivam serva HS-645MG.
to „zakopnuti“ mozna nebyl tak uplne nejlepsi priklad :))) ,
ale stane se napriklad to, ze nekdy dostane servo z nejakeho duvodu povel k pozici driven nez staci dokoncit predeslou.Díky za tipy a inspiraci, urcitě z toho něco pouziju.
Ale určitě nebudu používat relay modul. Kvůli místu to chci řešit triakem.Ještě přidám nějakou ukázku hotového multimediálního PC HTPi a NAS serveru RASNas, na kterém jsou uloženy data. Hlavní požadavek byl bezhlučnost, proto síťové uložiště. Pak plně automatický chod a jednoduché ovládání. Raspi podporuje HDMI CEC + odchyt tlačítek arduinem, takže stačí jen ovladač od TV. A poslední požadavek minimální spotřeba. Arduino je napájeno pomocí USB z TV, takže běží jen když je zapnuta TV. Raspi je sepnuto následně Arduinem přes vnitřní napájecí zdroj HTPi. U RasNas pokud neni potřeba, tak běží pouze Raspi < 3W a potřebné disky se připnou.
Ahoj,
tady máš jeden z příkladů:
http://www.instructables.com/id/Ethernet-Switching-with-Arduino/
případně:
https://startingelectronics.org/tutorials/arduino/ethernet-shield-web-server-tutorial/web-server-LED-control/
a něco s videem:
Nějak si nedovedu představit, jak může hexapod zakopnout? 🙂 Já mám tohoto robota: https://drive.google.com/open?id=0B7XOvzuvJTLKXzE2YjREWE52QVU a v něm ta nejlevnější serva SG90. Serva jsou připojena přímo na Arduino Nano. Nikdy se nestalo, že by servo nedošlo do nastavené polohy. To by spíš něco prasklo. Jak jsem se do serva díval, tak je tam na motorek přivedené napájení, a na motorku je převodovka z několika plastových koleček. Myslím, že by asi prasklo některé z koleček, kdybych nohu nějak zablokoval.
Vám se stává, že servo nedojde na zadaný úhel?
Tady je ještě video: https://youtu.be/d0lvegUDVYEomlouvam se, jestli jsem se nevyjadril srozumitelne.
tak tedy: … vim docela jiste kdy byl poslan prikaz k pohybu na pozici (dokonce i jak dlouho by mel trvat pohyb nez pozice dosahne). vetsinou je od pohledu i docela jasne ze serva dosahla cilovych pozic.
nekdy se ale stane (z rady duvodu), ze jedno nebo vice servmotoru proste nedojdou kam maji. napriklad kdyz hexapod zakopne. v takovem pripade by bylo treba zjistit pozici serva
a pracovat s ni v nasledujicich vypoctech casu a rychlosti pohybu serva k nasledujici regulerni pozici, pripadne korekci pozice, …. nebo i korekce zbytku hexapoda …
nehlede na to, ze by se s tim daly pohodlneji delat prechody mezi sekvencemi pohybu.
cili, nejde mi o to sledovat pozice motoru celou dobu, ale spise byt schopen
kontrolovat (a pripadne korigovat) pozice periodicky, a zjistovat je kdykoliv jindy,
kdy je jejich znamost potrebna k vypoctum nasledujicich zmen pohybu/sekvence.To „dosažení zadané pozice“ podle mě znamená to, že vy pošlete do SSC32:
„nastav servo 1 na úhel 100°“
Není ale možné, aby servo bylo okamžitě z 0° nastaveno na 100°, takže řídící elektronika s určitou rychlostí odesílá „nastav 1°“, „nastav 2°“, …, „nastav 50°“, …, „nastav 100°“ a v tento moment dojde k potvrzení, že je servo na požadované pozici.To je ale pouze potvrzení, že řídící elektronika odeslala servu, aby se nastavilo na 100°. Jestli tam ale servo skutečně je, to nikdo neví. Většinou ale na těch 100° skutečně je.
Podle původní otázky jsem myslel, že chcete mít skutečnou informaci o poloze serva (zjištěnou například nějakým senzorem). Teď to ale vypadá, že se jenom ptáte, jak získat z SSC32 informaci, že už servo bylo nastaveno na zadanou pozici. Jak to tedy myslíte?
diky za info.
SSC posila do pocitace (skrze SSC-sekvencer) informaci o tom jestli servo jiz dosahlo zadanou pozici, nebo jeste ne. pravda je, ze to dela na vyzadani skrze USB pripojeni.
dokaze takto udajne posilat i udaje o pozici. doufal jsem, ze by mohlo umet stejne informace posilat i do ridiciho boardu (Arduino, v mem pripade) skrze TX / RX, kdyz
timto zpusobem pokyny prijima.
takze by to naznacovalo, ze je SSC nejmene alespon pro sebe schopne pozice zjistit.
je to divny, ze Arduino umi cist pozici serva, ktere je k jeho pinu pripojeno,
ale dedikovany servo kontroler to same neumi.
tohle cteni pozic je z mnoha duvodu dost potrebna vec (zvlaste kdyz ma clovek 18 servo motoru na hexapodu) nejen pro pripadne korekce za chodu.
