GabrielM
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
jak píše Zbyšek je vhodné vyzkoušet nějáký prověřený řešení a ideálně s použitím knihoven virtualwire nebo LW. chybu v tvem kodu nevidím, ale určitě bych použil i nulování proměnné , když tlačítko není stisknuté. Už jen pro test co to udělá.
Jinak jestli chceš něco česky:
http://arduino8.webnode.cz/news/lekce-20-arduino-a-vyuziti-433-92-mhz/
Zkuste postupovat například pomocí tohoto návodu: http://www.instructables.com/id/Arduino-Tutorials-part-3-17-Tutorial-Pack/step6/Arduino-and-RF-Transmitter-MX-FS-03V-and-Receiver-/ ?
Tady je ještě fotka, jak to vypadá „uvnitř“
https://drive.google.com/open?id=1lWfzJHd_2edhpwUWlm6gwcRe_ylo1elI8QPošli mi SZ. 10 minut teď hledám, jak se to dělá, a nenašel jsem. Nebo mi napiš na afilip zavinac wo tecka cz
Chtěl jsem všem (aniž bych se pokoušel diskuzi na toto „meteo“ téma uzavírat) poděkovat za dobře míněné rady (ještě bych opravdu rád znal váš názor a radu na to, jak onu debatu přesunout někam, kde by více plnila svůj účel – opravdu se mi už zdá více OT). Faktem je, že některé informace budu schopen použít někdy později – nyní ještě nejsem dostatečně v té záplavě čísel a parametrů orientován 🙂
A dále pak bych se rád zeptal Aleše, zda mu mohu poslat SZ nebo mail?
Desku si kupte jakou chcete, jestli UNO nebo MEGA. Mega je jenom o pár korun dražší, a už se mi stalo, že jsem se do UNA s programem nevešel, a musel jsem ho vyměnit za MEGA. Hodiny – buď DS3231, nebo ESP8266 a čas stahovat z NTP serveru přes WiFi.
Jako čidla bych použil BME280. Umí teplotu, vlhkost i tlak, a máte to všechno v jednom, levně, a docela přesně.
Displej je na vás. Já jsem použil 2.4″ TFT LCD displej, a potom to vypadá takto:
https://drive.google.com/open?id=0B7XOvzuvJTLKMndXc2U0TmprOFkahoj, tak jsem to nemyslel. spíš mi v tom programu trochu vadí, že se ti na 2,5s zastaví smyčka a jen bliká. Pokud ti to ovšem nevadí je vše v pořádku a v klidu mě ignoruj.
Bliknutí jsem předělal
jas = 256; // zacatek bliknuti s cervenou LED
for(poc=0;poc<256;poc++){
jas = jas – 1;
analogWrite(4, jas);
delay(10);
}
for(poc=0;poc<256;poc++){
analogWrite(4, poc);
delay(10);
} // konec bliknuti s cervenou LED
nic lepšího mě nenapadlo. Jinak projekt je to spíš pro Raspi než arduino, proto jsem to tady nějak moc nezaplevelil. Na raspberry je napsaný celý program pro backend NASu a řízení disků a na HTPi je zase frontend pro komunikaci s NAS pak obsluha displaye, zápis dat na display, komunikace s Arduinem. Další frontendy jsou s klikacím GUI pro běžné PC, kde je možnost si yažádat o připojení do sítě, pro konkrétní disk. Arduino se stará jen o prvotní spuštění HTPi.Znám radiem nastavitelné hodiny a proto jsem se divil proč mi posal v odpovědi viz –
TO: Nasranek
A, DCF je zbytečně drahé.
Nejde ani tak o cenu, jako o zarušený DV, když jsem o něm nikde nepsal.
DS3231 už mám doma (odskoušené na Nanu i Unu), a fungují více méně přesně (i když je
testuji cca 3 dny – budou použité na spínací hodiny do akvárka až dojdou součástky co mi ještě chybí pošlu komplet projek k odsouzení)TO NASTRANEK
i když nemám rád WIKIPEDII dporučuji si přečíst:
https://cs.wikipedia.org/wiki/DCF77To:Luke_cz tím drahým DFC?
jsi myslel toto?
http://www.ebay.com/itm/181922180678?_trksid=p2060353.m2749.l2649&ssPageName=STRK%3AMEBIDX%3AIT
Tak je to DS3231 a ještě k tomu 5 kousků jeden vyšel zhruba ba 17 KČ.
Ano v mých příspěvcích je hodně věcí napsaných nepřesně. ale kdyby jsi si je přečetl pořádně včetně dotazů nad a pod ( bohužel některé odpovědi se zapsaly až dalším dotazu tak nesedí, příště budu teda dávat komu ta odpověď šla).
Displejů/ na I2C zběrnici se dá dát více stačí je adresovat (ale to už je někde jinde
k tomu co „Ivocisko“ chtěl a napsal jsem to moc zjednodušeně, takže se všem omlouvám, které jsem přivedl k omylu.Jo, to je dnešní trend, vše poskládat z knihoven. Ono je vlastně ve finále i o výběru desky, pokud neoptimalizuješ program, tak v naprostém klidu zahltíš již tak malou SRAM. Ano každý chce mít co největší displej(nejraději >=7″), hromadu čidel atd., aby ve finále stačila jedna LED a dvě čidla 🙂
Výsledkem jsou zvěrstva typu Raspi s DHT22(nebo nedejbože DS18B20) coby skvělá meteostanice, což se dá nahradit esp8266 + SD karta(celkem za max. 10USD).
Vždy je nutno si položit otázku, a tím navazuji na tvůj příspěvek, co od daného zařízení očekávám.já jsem v pohodě 🙂
ber to tak, každý něják začínal a i já na sobě cítím, že občas hledám výsledek bez toho aniž bych věděl princip řešení. Pak vznikají tyto polopravdy a nesprávná terminologie. Proto se vždycky ptám co vlastně kdo chce resp. co to jejich udělátko má dělat a snažím se je směrovat na , sice primitivní, ale funkční, řešní složené z konkrétních příkazů, než používat 1 příkaz z knihovny a nevědět co to vlastně dělá. Samozřejmě že knihonvy používám taky … už jsem hodně odbočil …. 🙂tím pádem bych to asi řeil něják takto:
byte pins[8] = {2,3,4,5,6,7,8,9}; // prirazeni pinu jednotlivym bitum byte data = 170; // vstupni data void setup() { // nastaveni pinu jako vystupni for (int i=0; i <= 7; i++){ pinMode(pins[i], OUTPUT); } } void loop() { // prenos dat na piny for (int i=0; i <= 7; i++){ digitalWrite(pins[i], bitRead(data,i)); } }TO posjirka:
Tak to se omlouvám, mě šlo hlavně o začínající, aby potom nebyli zmatení jak lesní včela.Tohle je od nasránka perla:
Když chceš použít Barometr tak se dá použít třeba BMP280 (měří barometrický tlak + teplotu ještě nemám doma tak nemám odskoušen), ale co jsem o něm četl tak je nejlepší ho použít s analogu tedy A4,A5 pin na I2C a pak bez shieldu nepoužiješ LCD16x2/4, ale s Nokia displejem to není problém (trošku je co se správné knihovny týče,ale to neřešíme).Já nic nevědět o mcu, tak bych byl v řiti!
DTH11 i DTH22 – mám doma v šuplíku a ještě jsem se na ně nedostal. Je pravda jak píšeš : má napevno I2C adresu… takže buď co čidloto pin, nebo použití multiplexu
nejsem dotýkací, takže jen pro upřesnění:
o A4/A5 jako analogovém komunikačním rozhraní pro LCD jsem nepsal já ale NASRANEK 🙂
Jinak souhlas u ATMEGA1284 je I2C/TWI sběrnice na fyzických pinech 22/23 (D16/D17)TO: Nasranek
A, DCF je zbytečně drahé.
Nejde ani tak o cenu, jako o zarušený DV
B, Jedno z řešení je RTC modul postavený na DS1203 nebo 1207.
Tyhle dva „zázraky“ mají přesnost jak přesýpací hodiny, pokud tedy nechceš nastavovat RTC co hodinu.
C, Nejpřesnější je DS3231. Jednorázově jej nastavíš a pak používáš.
SouhlasTO:posjirka
A, No abych to zhrnul pro DHT11(může být i DHT22, ale ten je jednou tak dražší a na meteo. zbytečný) potřebuješ jeden digitální pin.
Pokud ti stačí, že to ukazuje nějaký údaj, tak jo, ale DHT11 je fakt shit. DHT22 je o dvě třídy jinde, už jenom tím, že je kalibrovaný z výroby. Bohužel má napevno I2C adresu, takže bez přepínání jede na sběrnici jen jeden 🙁
B, Na LCD 16×2 A4 a A5 analogové.
Prosím tě, ano A4 a A5 jsou analogové piny, ale v tomto případě je to I2C sběrnice, tak ji tak nazývej. Pokud bys někdy chtěl použít jiný mcu, tak věz, že I2C bude i jinde, než na A4 a A5, nehledě na fakt, že nemusí být jen jedna…Pro všechny, nikdy jsem nezpozoroval rozdíl mezi klonem a originálem, rozdíl je jen v tom, že pokud odhulíš originál, tak je to cca 7x dražší, než odhulenej klon.
Jo, a při výběru desky nezapomínejte s jakou úrovní logiky budete pracovat, ono je rozdíl 3,3 nebo 5V 🙂Díky za rady, zkusim upravit první řešení. Verzi od posjirky nemůžu použít, jak sem psal nahoře – přímý přístup na port nemůžu použít.
Uvidim jak se zadaří a pak se ozvu 😉
myslím že ti spíš pomůže toto:
http://tronixstuff.com/2011/10/22/tutorial-arduino-port-manipulation/
případě popis je tu:
https://www.arduino.cc/en/Reference/PortManipulationCo ti posílal BlindP je spíš pro poslání byte seriově přes 1 piny (např pro posuvný registr). To co ti posílám já je vlatně zápsi byte přímo na port arduina/atmegy. Podle stavu log. 1 a 0 se nastaví jednotlivé piny portu….
Vyber si co ti bude více vyhovovat. Obě možnosti jsou použitelné jen nabízejí 1 ruzná řešení …
bastleni 21 stoleti. Moc hezky udělané, díky za projekt. torchu se mi nelíbí to blikání LED diody se použitím delay , ale hlavní je že to funguje jak potřebuješ. Gratulace ..
Díky,
tam jsem začal a poměrně úspěšně. Jde o to že například k objektu SerialUSB jsem nenašel žádnou oficiální dokumentaci, ale spíše nápomocné stránky viz.
A k dalším funkcím které by mělo arduino zvládnout a jsou uvedené na ofiko stránkách, cituji…you can use the M0 as a client USB peripheral (acting as a mouse or a keyboard connected to the computer) or as an USB host device…
sice knihovny existují, ale jsou podporovány v arduinu IDE od arduino.org
Asi jsem se spíš zamotal do situace, a taky úplně nechápu 32-bit vývojářství. Je to docela nepřehledný, když se obě „arduina“ takhle roždělili 😀
Tento tutorial je asi to co hledáš. 😉 Jen si tam budeš muset přidat něco jako
ledPin++. B.Tak problém už je vyřešen.
Když změním v lwtx_setup(3, 2 , 0, 140); druhou číslici na 3 a nebo více tak už to jde. Mělo by to být počet opakování tak nevím jestli se to s něčím ruší a 2 přenosy byly málo ale už se data přijímají.O to ani nejde, že stojí 30kč. Ono by to fungovat mohlo, ale páčka má výchylku 50″ (25+25), je moc krátká a potenciometr 10k (5+5). Tím se toho moc nastavit nedá. Ale mechanicky to není špatně udělané. V hračkách je většinou něco podobného, ale větší výchylka, a delší páčka. Proto jde nastavit i nějaká poloha mezi středem a dorazem.
Zkoušel jsem toto:
http://www.ebay.com/itm/162200559397
A to je naprosto nepoužitelné. Dráha potenciometru je tak krátká, že funguje spíš jenom jako on/off Nastavit něco mezi je takřka nemožné.mrknete na dealextreme (dx.com).
je tam hromada joysticku do dvou stovek korun.
shipping je zadarmo, takze to vyjde nakonec nejspis levneji nez ta kanibalizovana hracka.🙂
Já jsem to neprogramoval. Kroky jsem použil z hotového programu. Jenom jsem doplnil ovládání a ty věci okolo.
Dálkoměr měří jenom před krokem dopředu, jestli ho může udělat, jestli před ním není překážka. Potom měří vzdálenost stále dokola když stojí, a nic nedělá. Takže když dám před něj v tu chvíli ruku, tak udělá krok dozadu. Chůzi ovládám přes BT z telefonu. Chci ještě dodělat joystick s vysílačem z druhého arduina, ale nemám joysticky. Budu muset vykuchat nějaké dálkové ovládání od nějaké hračky 🙁aha, diky,
… tak to bych chtel neco co neexistuje. no, neni to poprve a jiste ani naposled :))))muj hexapod je postavenej z nakoupenejch soucastek.
v zivote jsem byl schopen si „naprogramovat“ maximalne vlastni web-stranku ve Flashi.
takze mi programovani hezapoda trva uz rok. ale docela to davam.
nijak se nesetrim, zadnej tripod gait, ale rovnou six gait.
ted kdyz uz mam vsechny pohyby a zacal jsem pridavat HCSRO4, aby
se mohl hexapod pohybovat sam kam chce, tak jsem se rozhodl
prepsat zpusob vypoctu pozic do dokonalejsi formy.
