jirik610
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Ohledně toho převodníku , opravdu je vlastně kontraproduktivní vzorkovat 32b v tomto konkrétním případě , protože opravdu na anténě se indukují vyšší harmonické, které klasický demodulátor ořeže na vstupních filtrech , tady by se do systému muselo zařadit několik vf filtrů,aby tu parazitní indukci opižlaly , další řešení je použít „nedokonalé“ vzorkování , deset bitů je v tomto případě až až a s výhodou obstojí – procházel jsem renomované anténní analizéry a používají převážně 8b vstup , jen jeden jedinej 10b , shodou okolností je postaven na stejnym chipu – atmel ATmega 328p 🙂 ,ale okolo něj jsou nabouchany periferie převážně C-mos což je problém, protože vstup tohoto konkrétního produktu je extrémně náchylnej na statický náboj díky c-mos vstupu v mnoha případech se stalo že analizér zakalil tím že nebyl odpojen od kabelu a sáhlo se na banánek pl-konektoru na druhym konci.
Toto je přesně to čeho sem se bál, obrovskej klad arduina je v tom že se mu vstupy tak snadno neodsmaží a dále , v tomto případě je na vlastní vstup zapojena dvojice operačních zesilovačů s velkým vstupním odporem a ty to tam prostě nepustí.
Koukám teď na nápad ohledně měření rezonančního kmitočtu antény a přesné patní impedance ,ono totiš pouhé měření SWR ,česky psv – poměr stojatých vln, je vlastně jen na to aby člověk nespálil stanici ,ale anténa s SWR 1:1 nemusí být rezonanční na tom kmitočtu co chceme vysílat-potažmo příjmat , jak jsem psal na začátku, rezonanční anténa nemusí nezbytně mít SWR 1:1 záleží na její vlastní impedanci což je především dáno kde ji napájíme respektive jak daleko od kmitny proudu a třeba anténa L/2 má patní impedanci někde okolo 2000ohmů což by SWR metr vyhodnotil na přesném klmitočtu kde tato rezonuje jako poměr 1:40 takže by se muselo impedančně přizpůsobit , naproti tomu smyčkový půlvlnný dipól jako mají TV antény třeba 300 ohmů to by bylo swr 1:6 rafička klasického SWRmetru by ukázala 6 -proto se musí použít přizpůsobení – třeba cívkou s odbočkou jako u půlky nebo tzv balunem nebo ununem , balun je složenina balance unbalance, což vlastně říká že přizpůsobujeme nesymetrycké vedení koaxilního kabelu k symetrické anténě, jakou je třeba onen složený ,chcete li smyčkový, dipól přizpůsobení impedance je vlastně v pořádku a v pohodě funguje v množině reálných čísel, ale jen u antén s násobky L/4 (čtvrtlambda) ,ale antény tipu 5/8 L už nevykazují jen činnej odpor ale i jalovej např. 5/8 má nádhernejch 50 ohmů vstupní impedance, když je rezonanční na danym kmitočtu, ale k tomu i 300 ohmů jalovejch ,takže tady už si s rovinou reálných čísel človjek prostě nevystačí a je nutny jít dál do komplexních .
Co chci od analizéru – zobrazit rezonanční kmitočet v číslech , zobrazit obě složky impedance činnou i jalovou (to je reálnou i imaginární) v číslech a pak ještě jako třešničku ten poměr stojatých vln v číslech , dále kmitočet prolaďovat v danym rozsahu např od 25Mhz do 29mhz a ukazovat křivky v tomto rozmezí jednu pro SWR druhou pro reálnou impedanci , třetí pro jalovou .
O modulech mám jasno , protože opravdu není třeba ten výkon kterej dáva esp8266 zůstanu u atmega – takže vlasně vyhrál klon ch340 Arduino NANO
ESP8266 bude pravděpodobně další evoluce 🙂No to je to na co sem myslel, podle letmého pohledu na knihovnu se mě zdá velká , protože pro moje potřeby by vyhovělo jen sčítání a odčítání komplexních čísel, nemusel bych ji zaváďet celou a zmenšilo by to využití paměti- je to tak ?
Dál mám dotaz odledňe modulu generátoru, modul ad9850 i ad9851 myslím obsauhuje i ad převodník ,vstup ,který by měl být 32b, je to tak ?
Protože pokud ano , dost dobře nechápu, proč maji výstup z operačního zesilovače ,kluci bodnutej na 10b „analog“ vstup přímo do ATmega328.
Nebylo by přesňejší rozsekat napětí více jako po 4,888mV třeba až na těch 1,164nV a posílat potom arduinu jen digitální výstup po sběrnici stejně jako to ďelá externí ad-da ?
Otázkou je jestli by to nebyla kontraproduktivní akce , ktrá by víc zaťežovala microcontroler a užírala místo v nevelké paměti . nehleďe k nadměrné přesnosti, kdy by mohlo pronikat na převodník více rušení,které by skreslovalo výsledek.
Dál si pohrávám s myšlenkou opavdu použít tzv. Wifi modul s ESP8266, který má vlastní poměrně výkonný a přesný oscilátor postavený na kmitočtové syntéze ,ktrý krmí vysokofrekvenční vysílač wifi 2,4Ghz pohodlně použitelným výkonem , problém by asi nebyl upravit frekvenci,ale zřejmě filtry toho sínusového signálu jelikož se poużívaji lopass, což je vlastňe dolní propust a jsou přímo na chipu , moc pěkně o něm přednášel Petr Stehlík , videa jsou na youtube -v jednom z nich je pěkná fotka zvětšeniny hardwarových střev toho broučka .
Dál povídal o kořeňovy ,kterej pomocí tohoto procesoru generuje grafické obrazce , ktré analogově odesílá na 60Mhz do analogových televizorů ,taky je na youtube několik videjí tohoto kouzelníka , myslím že i to by mohlo být výkonné řešení , v kombinaci s výpočetním výkonem tohohle drobečka a možnosti použiťí knihoven arduina mi příjde poměrně zajímavé,
navíc se na rozdíl od arduina dá debugovat přímo ,bez hardverovèho debugeru ,nebo nutnosti vypisovat části kódu po seriové lince.
Jinak knihu o ardinu jsem dočetl,začal sem číst další a taky to co už si nepamatuju ze školy což je c++ a světe div se není to pro mě tak úplně špaňelské lont ,neco v ty hlavě přece zůstalo, i když sem to 13 let nepoužíval,hlavňe v tom IDE je opravdu to c-éčko poznat a na to nejsem uplně blbej ,obecně mě programovací jazyky jdou výrazně lépe jako jazyk český ,nebo kterýkoliv jiný cizí ,slovenčinu něvyjíma.
Tak zkuste prosím popřemýšlet o názorec poučenèho laika rád bych se dozvěďel do jaké míry je to blbost a kde je hranice realizovatelbosti.Díky za ponětnou radu ohledně rychlosti zobrazování. Abych řekl pravdu vůbec jsem nepomyslel na to že display docela trvá než se překreslí,napadlo mě že to má co do čiňení s výkonem vývojové desky ,ale v aplikaci ktero od arduina žádám by asi vyhověla i tato rychlost, složitou dotykovou grafiku neplánuju , spíš bych jako hlavní ovládací prvky ponechal tlačítka a dotyk požíval pro zoom a setup.
Rád bych opravil mistifikaci výše. Po konzultaci s polským kolegou jsem přišel na to że jsem špatňe určil arduino ,které používá jedná se o jakýsi porychlený klon dua, jenže on má 7,5 ku display, kde je grafika srovnatelná ne li lepší jako u laciných tabletů.
Přístroj je združené měřidlo a ovladač rotace antény, anténních přepinaču a kdovíčeho ještě to snad i peče rohliky.
Další co mě napadlo – umí arduino množinu komplexních čísel, proč se ptám ,konkrétně antény mají odpor činný a jalový a jeden neexistuje bez druhého ,tyto jsou vyjádřeny komplexním číslem ,přičemž takzvaná jalová složka může nabývat kladnou i zápornou hodnoru ,poňevač se jedná o impedanci kapacitní kapacitanci,nebo impedanci indukční induktanci .tohle se mění ne jen s frekvencí vysílače ale i s dèlkou anteny- respektive počtem násobků osmin lambda, výškou nad zemí ,vodivosťí země a možná i délkou bradky kouzelníka Čáryfuka, zkrátka záleží to na mnoha faktorech pravda je že antena v ideální rezonanci by neměla vykazovat swr jiné jako 1:1 ovšem náš svět je všelijakej jen ne ideální a tak se může stát že anténa vykazuje swr 1:1 ale není v rezonanci na dané frkvenci je to divny ,ale je to tak.
Proto bych rád začlenil i druhé měření ,ne jen poměr vyslaný odražený signál swr, ale i měření impedance v mísťe připojení napaječe( to v mísťe napaječe je tam schválně protože jinde na anténe je impedance jiná)
Vlastní analogové měřidlo impedance antény je poměrně složité na výrobu hlavně stran nutnosti oscilátoru dané frekvence , no ale když už ho jenou máte tak proč se trápit, problém bude s proměnnou kapacitou i když tu by asi vyhověla i shotky dioda použitá jako varicap vzhledem k výkonu vřádech miliWat ad9851 a místo jedné cívky s proměnnou indukčností spíš několik diskrétních ,laďených,kousků přepínaných na nějakém odsťíněném modulu dál od oscilátoru i crystalu na vývojové desce .
Taže asi taková je představa.
A teď mechanicky je to poměrně ne až ta složité , ale co program a-ouTak právě přemýšlím o výberu modulů , u sigmálového generátoru bych rád použil modul AD9851 což je genráto 70Mhz, přičemž pro moje potřeby by asi vyhověl i AD9850 ,ale jeho símus už u 30Mhz vykazuje 1% zkreslení ,kdežto AD9851 od 20 do 30Mhz jen 0,1% což je v tomto přípaďe přesňejši jako generátor u analizérů ukrajinské výroby AA200.
O displaji mám taky jasno rád bych tento:http://arduino-shop.cz/arduino/909-arduino-display-dotykovy-240x320px–1420987998.html
Nemohu se bohužel rozhodnout pro srdce .
Dle počtu vstupů a výstupů by mě měl stačit arduino nano http://arduino-shop.cz/arduino/1069-arduino-zakladni-deska-nano-v-30-driver-ch340.html , i když pohrávám si spíš s myší-lenkou na tento klon uno http://arduino-shop.cz/arduino/1353-klon-arduino-uno-r3-atmega328p-ch340-mini-usb-1466635561.html
Tady jde spíše o rozměr pod display.
Kopněte mě jestli na to jdu blbě, diky Jura
