[tribal.cz]

Ano tranzistorem si pouze sepneš potřebné. Pokusím se ti to popsat a ještě ti dám odkaz na itnetwork.cz kde je o tom článek takže. K rozsvícení využiješ jiný externí zdroj, arduinem budeš jen spínat. Tranzistor má tři vývody báze, colector a emitor.Bázi připojíš na nějaký pin třeba 5, emitor dáš na GND vývod diody a colector na GND zdroje. Mezi bázi a arduino si ještě bouchni diodu jako pojistku proti proražení tranzistoru. Takovýto obvod je bezpečný, poté si stačí jen nějaký kód. Třeba upravený příklad BLINK z arduino IDE

void setup() {
  pinMode(5, OUTPUT);
}

void loop() {
  digitalWrite(5, HIGH);   
  delay(1000);             
  digitalWrite(5, LOW);    
  delay(1000);             
}

Tady máš ještě ten odkaz je to tam i schéma tak to líp pochopíš než z mého popisu

Edit: promiň zapomněl jsem odkaz 😀 http://www.itnetwork.cz/hardware-pc/arduino/arduino-spinani-velke-zateze

[posjirka]

ok hlavní je spokojenost .)

[posjirka]

integrovaný obvod nebli šváb je jen shluk zsiučástek v 1 pouzdru a převládá tam saoučástka zvanaá tranzistor. Když nepochopíš tranzitor tak tě šváb nevytrhně….
Navíc bylo určutě myšleno tranzistor jako spínač. Žádné v/a charakteristiky, žádný pracovní bod, jen zapni vynpi.

[klachma]

Bohužel tranzistor je součástka, kterou asi nejsem schopnej pochopit 🙁 Učitel byl debil, co by snad nedokázal vysvětlit ani funkci rezistoru a všechny mé pokusy o samostudium zatím skončily krachem. Za to jsme měli skvělého učitele na číslicovku, proto mě napadlo řešení nějakým švábem 🙂

[tribal.cz]

Pokud se jedná o něco co přesahuje hodnoty jen trochu jako ve tvém případě tak bych použil tranzistor. Pokud se jedná o něco většího tak bych obvod rozdělil a externí bych připojil na relé je to jednoduché a čisté řešení.

[Le_Ze]

Ano mam 4 rele a 4 timery a jednu splečnou funkcí pro vypinaní

[posjirka]

ještě si vyzkoušej jestli ti dovolí pracovat dál s jiným pinem.
myslím tím, když aktivuješ 1 pin na zpoždění, můžeš aktivovat hned i druhý?
Myslím, že minimálně budeš muset udělat druhou instanci timer aby se ti nemíchali proměnné z knihovny….
originální řešení je uděláno jako aktivace časovače a ve smyčce loop si aktualizuje strojní čas do rozhodovacího procesu.

[Aleš]

Takhle:
temp0 = DS18B20.getTempCByIndex(0); // první čidlo
temp1 = DS18B20.getTempCByIndex(1); // druhé čidlo, atd..

char buf[24];
String strTemp0 = dtostrf(temp0, 6, 2, buf);
String strTemp1 = dtostrf(temp1, 6, 2, buf);
….

Odeslání:
url += „&field1=“;
url += strTemp0; //String(temp0);
url += „&field2=“;
url += strTemp1; //String(temp1);
…..

[terje]

Jo, ty čidla by byly na jedné sběrnici.

[terje]

Zdravím chlapi, mám prosbu. Zprovoznil jsem ESP8266 s jedním čidlem(ds18b20) na thingspeak. Potřeboval bych k tomu modulu připojit více čidel(např.4).V HW se celkem vyznám, ale SW mi dělá potíže. Dík za radu.
Tady je kód:

/*
* This sketch sends data via HTTP GET requests to data.sparkfun.com service.
*
* You need to get streamId and privateKey at data.sparkfun.com and paste them
* below. Or just customize this script to talk to other HTTP servers.
*
*/

#include <ESP8266WiFi.h>
#include <OneWire.h>
#include <DallasTemperature.h>
#include <stdlib_noniso.h>

#define ONE_WIRE_BUS 2 // DS18B20 pin
OneWire oneWire(ONE_WIRE_BUS);
DallasTemperature DS18B20(&oneWire);

const char* ssid = „terje“;
const char* password = „xxxxx“;

const char* host = „api.thingspeak.com“;
const char* APIkey = „xxxxxxxxxxxx“;

float oldTemp;

void setup() {
Serial.begin(115200);
delay(10);

// We start by connecting to a WiFi network

Serial.println();
Serial.println();
Serial.print(„Connecting to „);
Serial.println(ssid);

WiFi.begin(ssid, password);

while (WiFi.status() != WL_CONNECTED) {
delay(500);
Serial.print(„.“);
}

Serial.println(„“);
Serial.println(„WiFi connected“);
Serial.println(„IP address: „);
Serial.println(WiFi.localIP());
}

void loop() {
delay(30000);

float temp;

DS18B20.requestTemperatures();
temp = DS18B20.getTempCByIndex(0);
Serial.print(„Temperature: „);
Serial.println(temp);

char charVal[12];

dtostrf(temp, 8, 2, charVal);

Serial.print(„connecting to „);
Serial.println(host);

// Use WiFiClient class to create TCP connections
WiFiClient client;
const int httpPort = 80;
if (!client.connect(host, httpPort)) {
Serial.println(„connection failed“);
return;
}

// We now create a URI for the request
String url = „/update?key=“;
url += APIkey;
url += „&field1=“;
url += charVal;//String(temp);

Serial.print(„Requesting URL: „);
Serial.println(url);

// This will send the request to the server
client.print(String(„GET „) + url + “ HTTP/1.1\r\n“ +
„Host: “ + host + „\r\n“ +
„Connection: close\r\n\r\n“);
delay(10);

// Read all the lines of the reply from server and print them to Serial
while (client.available()) {
String line = client.readStringUntil(‚\r‘);
Serial.print(line);
}

Serial.println();
Serial.println(„closing connection“);
}

[Le_Ze]

Tak vyřešene a odzkoušené přes tu knihovnu timer :).
Přimo v if zapnu pin.
digitalWrite(pin, HIGH);
t.after(10 * 60 * 10000, vypnirele);
a pak se po určité době spusti funkce, která ho vypne.
Pokud si při volaní funkce pošlu i čislo pinu, postači mi 1 funkce pro všechny rele.

[Le_Ze]

Ty činske relay moduly sepinají při LOW
Při spuštění arduina je na pinu HIGH

Pošlu přes serial 1
pin se přepne na Low na 10 vteřin a rele sepne.
Pak je na pinu HIGH 10 vteřin.
Po 10 vteřinach zase LOW a už se to nepřekopí a rele zustava furt seple.

#include "Timer.h"

    Timer t;
    int pin = 4;

    void setup()
    {
      Serial.begin(9600);
      pinMode(pin,INPUT_PULLUP);
      pinMode(pin, OUTPUT);       
    }

    void loop()
    {
      int val = Serial.parseInt(); 
      if(val == 1){ t.pulse(pin, 10 * 60 * 1000, LOW); }
      t.update();
    }

[posjirka]

jo to uvodní 10s přepnutí může mít 2 příčiny:
1, start Arduina kdy bootloader čeká na rest pro nahrání programu nebo pokračuje dál v aktuálním programu
2, knihovna timer má na začátku reset proměnných a registru. To chvilku trvá …

[posjirka]

Požíváš knihovny, které nevíš jak fungují a proto se pak divíš.
Navíc je to jak jít s bazukou na komára. Jde to mnohem elegantnějí:

// zpozdeni tlacitka
// v1
// by JP 2016
// program po stisku tlačítka rozsvítí LED diodu a nechá jí 5s rozsvícenou, pak ji zhasne a opět čeká na stisk tlačítka

const int LED = 13; // led dioda
const int TLACITKO = 10; // tlacitko proti zemi

boolean CEKAM = false; // kdyz je true tak ceka na zhasnuti.
unsigned long OLDTIME = 0; // strojní čas posledního stitku tlačítka
unsigned long ZPOZDENI = 5000; // čas zpoždění zahsnutí LED diody v ms.
unsigned long MYTIME = 0; // aktuální čas -zpoždění

void setup()
{
	pinMode(LED, OUTPUT); // nastaveni jako vystup
	pinMode(TLACITKO, INPUT_PULLUP); // nastaveni jako vystup
	OLDTIME = millis();// zapamatuj si aktuální strojní čas
}

void loop()
{
	digitalWrite(LED, CEKAM); // zapis stav na LED
	if (digitalRead(TLACITKO) == 0) {	// při stisku tlačitka
		if (CEKAM == false) {	// a zhasnuté LED diodě
			CEKAM = true; // změn stav
			OLDTIME = millis(); // zapamatuj aktuální strojový čas
		}
	}
	if (CEKAM == true) {
		MYTIME = millis()-ZPOZDENI; // výpočet času zpoždění
		if (MYTIME >  OLDTIME){	// porovnání aktuálního čas a OLDTIME se zpožděním
			CEKAM = false; // když  překročím zpoždění zhasni LED diodu
		}
	}
}

[jardazov]

Dobrý den,
Mám stejný problém. Desku mám tuto Mega2560 asi týden:
http://www.banggood.com/ATmega2560-Funduino-Mega-2560-Arduino-Compatible-Improved-Version-p-928760.html

Taky mám v plánu to samé – USB joystick.
Ale nejde mi nahrát jiný FW. Mám Windows 10.
Nejspíš dělám něco špatně.

Budu rád za radu.

[Le_Ze]

Nejjednodušší řešení by bylo tady.
https://playground.arduino.cc/Code/Timer
Do kažede podminky dat t.pulse.

#include "Timer.h"
     
     
    Timer t;
    int pin = 3;
        
    void setup()
    {
      pinMode(pin, OUTPUT);
      t.pulse(pin, 10 * 60 * 1000, HIGH); // 10 minutes  
    }
     
     
    void loop()
    {
      t.update();
    }

Proč toto nefunguje jak má?
Zapnu arduino.
Po najetí mam na pinu 3 10 vteřin HIGH
Pak 10 vteřin LOW
A pak až se začne odpočitavat těch 10 minut HIGH

[posjirka]

dej sem jednoduchý kod s funkcionalitou co potřebuješ a já ti řeknu jak to upravit.
Chápeš, že se ptáš ze svého pohledu na věc …..? Nevidím ti do hlavy, tak ti nemůžu odpovědět. Navíc arduino nemá thead. Je jednoprocesorový 1 vláknový. Tudíž nemůže řešit 2 paralelní procesy. umí pouze mezi procesy přepínat a to ještě na základě interních časovaču resp. na principu přerušení. Jsme tu v „c++“ deplhi je trochu jinde.

[Le_Ze]

No dalkač mi vrací kod jako číslo
Podmínkou IF hlídám ten správný.
Pokud je pominka splněna tedy spustit třeba thead.

Nějak však nemohu pochopit princip toho vlakna.
Proč je u vlakna setInterval()
Ve škole jsme měli delphi a bud bylo vlakno co vykonalo svou funkcí a ukončilo se, nebo vlakno ktere běželo furt dokola.
Interval byl u timeru.

A i kdybych to dal s tym theadem, nevím jak vyřešit to druhe zmačknutí po minutě

[posjirka]

arduino to má trochu zvláště udělané. Vin můžeš použít jak pro napájení tak jako přemostění napájecího napětí.
Stejně tak můžeš obejít stabilizátor 5V a připojit 5V přímo na pin 5V a obejdeš stabilizátor. Jen bacha jakou verzi Arduina používáš, né všechny mají správně zapojené stabilizátory s ochranou diodou(zvlášt made in china)

[posjirka]

no podle tvého přísvěku z vedlejšího vlákna z toho taháš 0,7A.
Když si vezmeš do uvahy, že uvnitř arduina je to lineární stabilizátor na 5V tak máš výkonovou ztrátu 0,7Ax7V = 4,9W.
Podívej se jakou to má chladící plochu a vysvětlení je na světě.
Neoporučuje se zatěžovat více než 0,5A a to ještě krátkodobě.
Ten interní (v arduinu) stabilizátor je jen pomocný pro vlastní chod.
Pokud chceš něco víc, musíš jít externím stabilizátorem.
Já jsem na Dinduinu používal 2 stabilizátory na 5V 150mA.
Jeden pro chod atmegy a druhý pro externí aplikace.
Relé jsem spínal přímo napíjecí napětím, resp. vybíral jsem relé na 9V a spouštěl je 7V.
Ty cestičky na desce arduina taky můžou sublimovat 🙂

[posjirka]

Samozřejmě že to jde a jak na to?
No doplnit do kodu funkci cyklovače.
Co ti jiného mám napsat bez kodu ….

[k75v]

Aha dobre už budem vedieť 😀 ale funguje to aj tak 😀

[tribal.cz]

No zítra to skusím a dám echo. Dst možná napíšu článek snad to pomůže i někomu jinýmu

[Aleš]

Podle mě by to jít mělo, i když jsem to nezkoušel. Já spíš už delší dobu přemýšlím, jestli by to nešlo flashovat tak, že by se vytvořil jednoduchý prográmek do Arduina, který by převáděl data z TX0 a RX0 na TX1 a RX1 (u MEGA) nebo z TX0 a RX0 na Software.serial (u UNA), a flashovat to tímto způsobem. Ale ještě jsem na to neměl čas

[tribal.cz]

Ais už vím kde je chyba vše co jsem kde našel se věnovalo nodeMcu, jinak zajímalo by mne zda lze flashovat pomocí desky una bez čipu

[Aleš]

To je celkem běžný stav. V těch modulech je nahrané bůhví co za firmware. Podařilo se mi oživit pouze jeden poslední, který mi přišel před vánocema. Ty předchozí, (cca 5ks) jsem nerozchodil s tím, co bylo uvnitř nahrané. Je potřeba tam rovnou flashnout nějaký firmware, o kterém víš, jak funguje. Pro flashování je potřeba použít (esptool.py a odzkoušené firmware najdeš na mojí stránce http://xanadu.khnet.info/esp8266.php

[posjirka]

ještě není špatný tento :
https://123d.circuits.io/lab
je sice online ale pobral mi i to co ten první ne. Stačí se jen zaregistrovat …

[posjirka]

já jsem spíš na HW ale v poslední době jsem nějákej línej to pořád předělaávat, tak pro jednoduché věci používám toto:
https://www.sites.google.com/site/unoardusim/home

Hlavně si zbytečně neničním paměť přepisováním nových programu.
Kdyby to ještě mělo LCD display tak se vykašlu na cokoliv jiného 🙂

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
na jakých rychlostech jste s moduly komunikoval?
Podle verze firmware se rychlost může lišit: 9600, 57600, 115200.

[Aleš]

Simulátor? To by mě zajímalo. Jaký používáte?

[Autor]

Příspěvky