posjirka
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
ono je dobré říct i to „b“.
750ms prodlevy je pouze u 2 drátového/parazitního zapojení.
U 3 drátového již není. Používání 12-bitového rozlišení je opět dle mého názoru zbytečnost. v základu je 9 bitů (tedy po 0,5stC) a vše ostatní se řeší tak, že se udělá víc měření a průměruje se. To je taky jeden z důvodu té prodlevy.
Délka 200m je usměvná, nicméně okolo 50m ve stíněném kabelu (např.stíněné FTP) už není výrazný problém a jde jen o to držet si pravidlo 1 zemnícího bodu.jen že jsem na to narazil, tak dávám sdílet.
Chápu že to není nic extra, ale kdo ví …na dotaz zda signál poletí stejnou dobu … je vhodne si prostudovat alespon zaklady radiokomunikace. Radiove vlny se šíří téměř rychlosti světla. V základu se měni pouze frekvence nosné vlny a způsob modulace. Ber to tak, že nejnižší rychlost přenostu bude okolo 9,6kbaud tedy 9600 bytu/s. Přenos informace o 10 bytech zanamená dobu přibližne 0,001s. To beru jako nejhorší stav. při přenosu 115kbaud jsme na uplně jiných časech.
Spíš mě zaráží těch 500m. Při použití vysílače na 2,4GHZ s přidanou anténou by to mělo mít dosah okolo 2km, ale v praxi jsem to ještě nezkoušel a je tu i otázk aterénu/příme viditelnosti:
http://www.arduino8.cz/komunikujeme-bezdratove-s-nrf24l01-1-cast-zapojeni/
ohledně přesnosti, funkce millis() řeší dobu běhu strojového času v 0,001s a je tu i funkce micros(), která dělá to samé v 0,000001s … takže 0,01s rozlišení bych se nebál. Jak jsi řešil odečet času z RTC? ten ti totiž v těchto případech nepomůže.
1. jeho rozlišení je v řádech 1s
2. přenos dat, adresování ,… nějáký čas zabere a přesnost pod 1s je mimo
3. při použití tohoto čipu jako generátoru zbytečně zatížích přerušení a s přesnosti si stejně moc nepomůžeš.
Navrhuji použití internícho strojového času Arduina a detekci start/stop jako body pro záznam aktuální hodnoty millis(). Výsledný čas je pak jen prostým odečtem těchto 2 hodnot.
pár příkladů:
http://www.c-sharpcorner.com/uploadfile/7d4524/stopwatch-using-push-button/
http://duino4projects.com/barista-championship-brewing-stopwatch-%E2%80%A2-introduction-using-arduino/chápu to správně, že chceš mít 2 fotobuńky kažkou s vlastní RTC a posílat si čas prolnutí? To se ti nikdy nepodaří synchornizovat …
Lepší řešení by bylo použit 1 RTC ve vlastní časomíře a od fotobuněk přijímat jen signál prolnutí. čas by se bral s interní RTC časomíry.
O jakých intervalech/časech se vlastně bavíme ?
Jinak RTC může generovat i určitou frekvenci, pro lepší synchornizaci než jen sledování času….já bych spíš navrhoval metodu přímého měření obsahu násypky. Bu´d pomocí ultrazvukového čidla (to by se ale asi rychle zaneslo prachem) nebo měření optickou závorou. Při infračerveném spaktru by to mohlo být trvalejší, případně mě napadá varianta váhy. Jestli je někde možnost dát mezi násypku a držák někde tlakové čidlo (váha, vodivá guma,…) tak by šlo zvážit kolik tam toho uhlí ještě je …
Při měření pohybu šneku bych, jak píše Zbyšek, použil hallovu sondu a magnet.ty uhly natočení se dají řešit taky časem. V předchozí praci jsme řešili natočení serva taky časovou konstantou. Servo přejede z 0-180 st třeba za 90s. Když potřebuji přejet na 45 st tak nechám 30s sepnuté servo a zapíšu si do paměti na jaké je asi poloze. Většinou se jednalo o regulaci teploty, takže stačilo při poklesu/zvýšení teploty posunout servo na tu či onu stranu. na přesnost se nehrálo. Navíc serva od Belima byli vcelku stabilní co se linearity posunu v čase týká a nemusel se kupovat potenciometr na snímání polohy.
Tady by ti stačilo jednou změřit jak dlouho trvá přejetí z min. na max. a dát to třeba po 5 st natočení. Jednou za čas znulovat na jednu z krajních poloh (když za poledních 7 dní nenajedu na koncák tak si zresetuj polohu a najeď tam te´d)
Encoder je super řešení i včetně možnosti škálování (probarvenosti) pro přibližné měření aktuálního úhlu, nicméně šel bych asi cestou 2-4 drah které by mě ukazovalu aktuální poluhu (binární stav zabarvených značek na drahách)
Možnosti je spousta … budeš to tedy řídit H mustekm?
Navrhni si funkční zapojení a fyzické zapojení (schéma) a můžete tady pak bádat na reálnými možnostmi …já bych taky stav řešil 1 proměnnou.
Za mě tedy spíš typu „byte“ jako 3 stavovou hodnotu:
1 – otevřeno
2 – mezistav
3 – zavřeno
Otázka je jak chceš řídit ten motor?
Předpokládám že tam bude H mustek.
Kdyby to bylo 2 cívkové servo tak dám koncáky do krajních poloh, nevypínám signál na otevření/zavření a nechám to na koncák ať si rozpojí cestu.
U H-mustku to bude trochu složitější. Právě koncák ti pak může na základě své stavu říct jak to s žaluzii vypadá.
Takže zapoj koncový spínače (1x otveřeno, 1x zavřeno) na 2xDI arduina.
Pak je to vcelku jednoduchá podmínka:
1, sepni motor a nekonečná smyčka dokud není sepnutý spínač
2, vypni motor
3, 1s počkejukážu ti to na 1 funkci:
void otevri(){ while(digitalRead(7) == 1){ // cekej na koncak digitalWrite(8,LOW); // vypni motor 1 digitalWrite(9,HIGH); // sepni motor 2 } digitalWrite(9,LOW); // vypni motor 2 delay(1000); // cekej 1s }pokud tam máš 25x25x70mm tak to je místa víc než dost:
http://www.ges.cz/cz/tcst1103-GES05100332.html
http://www.ges.cz/cz/tcst2103-GES05100333.html
http://www.ges.cz/cz/cny70-GES05100334.html
stačí si vybrat který ti bude vyhovovat a samozřejmě je ještě více typů.
Dal bych to na PCB, který by ti umožnil jak lepší přidělaní, tak i připojení kabelu ….a co klasické AVR studio ?
Já teda používám Arduino IDE a jsem spokojený. Zatím jsem neměl důvod hledat něco jiného. Pro vyšší programovací jazky používám Visual Studio nebo Sharp Develop (VB.net nebo C#) ale v Arduino jsem pokojený s klasikou.ovládání j epomocí smyčky v zemi, kam se pouští cca 34kHz. sekačka má 2 snímací cívky, které vyhodnocují zda nejsou na kraji a pokud ano tak otočísekačku.
co se týká desky tak tam první, která je i popsaná obsahuje v podstatě jen solární nabiječku a 2 filtry pro detekci té zemní smyčky.
Bohužel tam není popsána ta druhá deska, která ovládá motory.
Je to vcelku slušně navržené a i když mi některé hodnoty nevycházejí musím uznat, že je to slušná práce od původního tvůrce.
Co mi nevychází je , že baterie má kapacitu 2,1Ah, odběr je cca 2A, panel dobijí v optimálním případě cca 0,6A a má posekat zahradu 500m2 za 3 hodiny.
Když bude baterie plně nabitá, tak vydrží max 1 hod, při průběžném dobijení je to cca 1,5A a to bude totálně vyždímaná a bude se snižovat životnost baterie.
Ten nabijecí ostrov … nevím. Musel bys rozšířit i vybavení nebo program o návrat na původní pozici, kde skončil. jinak hrozí, že budeš sekat neustále tu samou část.
Fotovoltaický panel a průběžné dobijení mi přijde jako velmi dobré řešení.
Moc by se mi něco takového líbilo jen toho času se nedostává … počkám si na nový domeček a volný čas 🙂zajímavý projekt. Jen mě zajímají 2 věci, které jsem nenašel v popisu:
1, Na desce vpravo dole jsou napájeny pin, ale nenašel jsem nikde jejich zapojení, je to pro výběr nějákých přednast. režimů?
2, kde je výstup na tu LED diodu u ovl. panelů? Je to pralalelně ke spínači?Jinak klobouk dolu ….
jak píše Zbyšek je vhodné vyzkoušet nějáký prověřený řešení a ideálně s použitím knihoven virtualwire nebo LW. chybu v tvem kodu nevidím, ale určitě bych použil i nulování proměnné , když tlačítko není stisknuté. Už jen pro test co to udělá.
Jinak jestli chceš něco česky:
http://arduino8.webnode.cz/news/lekce-20-arduino-a-vyuziti-433-92-mhz/
