OCTOPUS LAB: český projekt univerzálních modulů pro bastlíře
Na letošním 1. českém Maker Faire jsem se setkal se zajímavým bastlířem Honzou Čopákem, který stojí za českým projektem OCTOPUS LAB. Tento projekt představuje experimentální, vývojové a výukové desky pro bastlíře. Osobně jsem asi trochu v nevýhodě tím, že jsem zapálený pro všechno, z čeho čouhají drátky, ale tento projet mě opravdu zaujal! Líbí se mi jeho univerzálnost, otevřenost a možnosti dalšího rozšiřování. Říkal jsem si, tohle musím přinést našim bastlířům! A tak vám to nesu. 🙂
Můžete těšit na sérii článků o platformě OCTOPUS LAB. A nyní už předávám slovo rovnou Honzovi Čopákovi, který vás provede postupně platformou a představí jednotlivé moduly a možnosti použití.
Všechno to začalo už před mnoha lety. Octopus engine – byl někdy po roce 2010 obyčejný klub, který sdružoval nadšence do moderních technologií. Nepravidelná setkání klubu byla inspirována vyhlášenými „salóny“ z dob vrcholného období Nikoly Tesly – kde lidé různých oborů probírali možné i nemožné cesty dalšího směřování lidské společnosti. V té době vznikl i koncept „New Reality“ – vize budoucího světa přeplněného moderními technologiemi.
Zabývali jsme se webovými aplikacemi a databázemi, strojovým učením a neuronovými sítěmi, technologii Blockchainu a krypto měnami, virtuální a rozšířenou realitou…, ale především: vývojem elektroniky, nastupujícím fenoménem Internetu věcí a technologiemi 3D tisku. V hojné míře jsme pracovali s jednočipovými kontroléry (nejdříve PIC) potom si hráli s Arduinem a jednodeskovým linuxovým mikropočítačem Raspbery Pi.
Přechod od mosazných pájecích oček ke cuprextitu, který se prořezával listem pilky na železo byl docela pokrok – bavíme se o „devadesátkách“, kdy už bylo konečně možné bez větších problémů sehnat křemíkový tranzistor nebo vybrané TTL hradlo řady 74xx či obyčejnou LEDku. Nepájivá kontaktní pole a první funkční moduly, kterými nás začala zaplavovat Čína, provedly další malou revoluci mezi nově přicházejícími bastlíři. Na předem osazené destičky se senzory, různé Arduino a Raspberry shieldy… koukala starší generace radioamatérů trochu s despektem. První čínské dodávky součástek se navíc potýkaly s kvalitou – od návrhu, po výrobu a provedení. Nyní je kvalita o něco lepší, ale také zkušeností je mnohem víc.
Při vývoji DLP 3D tiskárny 3DWARF (dnes už PRUSA SLA) vznikla myšlenka univerzální desky, na které se dají propojit nejužívanější řídící jednotky (v té době jsme použili Raspberry PI) s dalšími I/O členy (vstupní / výstupní moduly: senzory / serva, motory). Vznikl jakýsi prototyp první desky DEVboard (deska pro vývojáře). V té době jsme také v kontaktu s Big Clown – a hrajeme si s jejich poloprofesionálními moduly, které jsou v něčem naší myšlence „experimentálních desek“ podobné. Zatím používáme vývojové desky pro vlastní projekty.
Pak se začínáme setkávat s lidmi kolem Paralelní Polis, kde někteří (v době dalšího obrovského boomu Bitcoinu) požadují „krabičku, která ukazuje kurzy“ – vzniká #tickernátor – a objevujeme potenciál modulu ESP8266 a následně ESP32. A po dalším ročníku Czech VR Festu (kdy už máme napojeny některé naše moduly do virtuální reality ) zatím jen USB/UARTem – testujeme WiFi-UDP/BT…) a především na setkání s makery a geeky na prvním Prague Maker faire jsme se rozhodli naše moduly zpřístupnit světu.
Námi navržené vývojové a experimentální desky, slouží i jako finálně zapojitelné moduly pro projekty nebo jejich části. Jednoduché (nebo částečně zapojené) projekty mohou výborně pomoct i při výuce elektroniky a programování.
Není to nic převratného – stále můžeme použít nepájivá pole nebo zcela univerzální vývojové desky, ale pro urychlení vývoje složitějších a větších systému (hlavně firmware a propojitelnost s dalšími moduly) jsme si chtěli ulehčit a hlavně urychlit práci. Zaměřujeme se poslední dobou na mechatronické projekty – roboty, manipulátory, drawBot – polaroGaph..) a tam se nepájivé pole moc neosvědčilo. Hlavně když už hardwarové řešení je hotové a my víc ladíme software, chceme mít železo pokud možno co nejjednodušeji sestavené a pokud možno i v nějaké krabičce, aby se po každém drobném otřesu nerozpojil jeden z desítek propojovacích drátků. Pro destičky nejčastěji volíme čtvercový rozměr 67 x 67 mm s otvory v rozích i ve středu (pro snadné přišroubování do většiny druhů klasických elektroinstalačních krabic). Osvědčil se nám kvalitně provedený oboustranný pocínovaný plošný spoj, který pro oživení potřebuje minimum součástek.
Ukázky univerzálních modulů OCTOPUS LAB
UNIboard (připraveno na Arduino UNO) + DEVboard (Arduino NANO jako programátor Attiny)
v elektroinstalačních krabicích
Testování větší sestavy – vložené Raspberry Pi ZERO. UNI board jako měřící přístroj (na displeji 5,5V) a pod ním 8x LED na FIRSTboard – jako světelný had po I2C.
Moduly OCTOPUS LAB v dalších variacích
Nyní (říjen 2018) po několika měsíčním testování a dolaďování jsou moduly připraveny pro použití dalšími bastlíři. V příštím článku vám desky představím a pak se jim podíváme na zoubek detailněji. Ukážeme si také konkrétní projekty.
Věřím, že vás bastlení s moduly OCTOPUS LAB bude bavit a že přinese spoustě bastlířů nové možnosti, jak začít dělat i profi projekty, které by jinak kvůli nedostatku zkušenosti s hardware musely zůstat ležet v šuplíku. Těším se na další informace od Honzy.
Bastlení ZDAR!
Provozuji také e-shop HWKITCHEN.
- TOP 11 Free nástrojů, aby se naše děti naučily programovat - 6.12.2024
- Jak vyrobit plošný spoj pomocí laseru TOOCA L1? - 30.11.2024
- Microbit ve výuce a doma aneb jak a s čím začít - 27.11.2024