[Axamith]

Ještě jsem trochu prohledával své uložené linky. Tady je velmi detailně vysvětlena problematika vážení tenzometry, zpracování signálů, ukázkové kódy atd.

Tady je další skvělý článek o speciální desce OpenScale, určené přímo ke zpracování signálu z tenzometrů a teplotního čidla.

Deska není zrovna levná, OpenScale na eBay, ale zřejmě to bude slušný výrobek. Zde je kompletní dokumentace. nemám s tím žádnou zkušenost, ale možná se někdy odhodlám a zkusím ji pořídit.

[Axamith]

Mám mezery ve vzdělání, nevím, co to jsou plynové váhy. Ale i tak, nechci se vyjadřovat ke kvalitě konkrétního senzoru, na to nejsem odborník ani náhodou.
Tento typ senzoru se podepře na jednom konci a tlačí se na druhý, při deformaci se mění hodnota odporů v můstku tenzometru. Na tomto videu je to hezky vidět, jak má být upnutý (čas cca 4:15) https://www.youtube.com/watch?v=bylvdyOefXo

[Axamith]

Nejsem žádný odborník na tenzometry, jen jsem si s nimi chvíli hrál a laboroval, trochu hledal informace. Podle výše uvedeného linku jsem rozchodil měření se zobrazením na serial monitor, víc jsem si s tím nehrál, nebyl čas.
Problematika tenzometrů je trochu složitější, než se zdá. Levné nesnesou dlouhodobější (trvalou) zátěž. Tedy když je na váze dlouhodobě závaží. Tohle tenzometr za 50,- neumí, je mechanicky slabý. Další problém je tzv. tečení, má to zase spojitost s mechanikou. Jde o deformaci zatížením. Aby toho nebylo málo, do toho ještě vstupuje teplota, při pokojové teplotě je to OK, s klesající dochází k chybě měření, řádově až o celá % (bez vlastní praxe, vyčteno).
Většinu z toho lze řešit pořádným tenzometrem. Dříve se na větší hmotnosti používal pákový mechanizmus, např. 1:10. takže snímač 2 kg přes páku snímal 200 kg. To už ustupuje do pozadí, nyní jsou k dispozici snímače na desítky i stovky kg za rozumnou cenu. Ale určitě bych si pořídil snímač s větším mechanickým profilem, např. 30×30 mm, délku 120-150 mm. Samozřejmě s ohledem na požadované zatížení, na 0,5 kg není třeba takový macek, na 150 kg bych už takový pořídil. Cena kolem 1000,- a výše. Nemá smysl na tom výrazně šetřit, pokud to není jen na hraní a má to být skutečná váha.

[Axamith]

V podstatě jsem nenašel nic jiného na tří vodičové zapojení, než máš ty https://i.stack.imgur.com/xYqBx.jpg
Obecně se tenzometry používají se 4 vývody, ty se třemi jsou taková laciná náhražka. Doplňkové odpory (jejich kvalita) budou dost výrazně ovlivňovat výsledné měření.
Tady je hotové řešení, která krom klasického 4 vývodového tenzemetru využívá i 3 vývody. https://learn.sparkfun.com/tutorials/load-cell-amplifier-hx711-breakout-hookup-guide
Se 4 vývody mi to jelo na první dobrou.
Na co to chceš používat. Ty hodně laciné tenzometry nejsou žádná sláva, zkus provést několik měření se stejným závažím a uvidíš rozdíly. A zkus to samé při různých teplotách. Budeš se hodně divit, pro rozumnou aplikaci, která má dávat slušné výsledky je potřeba trochu slušné snímače.

[Axamith]

Trefa do černého, byla to adresa. Už svítíme, zobrazujeme (já a displej) 🙂
a hlavně se učíme.

[Axamith]

Přikládám foto čipu sběrnice. Ještě bych se rád zeptal, k čemu jsou piny A0, A1, A2 na desce sběrnice, viz. foto.

Attachments:

1. 

   LCD-1.jpg
   

[Axamith]

Typ čipu (jejda, tam je písmenek):
PCF8574AT
AQ0675
1 21
kn04203

Program jsem zkoušel podle LCD Displej.
Kód:

// LCD displej pres I2C
// navody.arduino-shop.cz

// knihovny pro LCD přes I2C
#include <Wire.h>
#include <LiquidCrystal_I2C.h>

// nastavení adresy I2C (0x27 v mém případě),
// a dále počtu znaků a řádků LCD, zde 20x4
LiquidCrystal_I2C lcd(0x27, 20, 4);

void setup()
{
  // inicializace LCD
  lcd.begin();
  // zapnutí podsvícení
  lcd.backlight();
  // vytisknutí hlášky na první řádek
  lcd.print("->arduino-shop.cz<-");
  // nastavení kurzoru na první znak, druhý řádek
  // veškeré číslování je od nuly, poslední znak je tedy 19, 3
  lcd.setCursor ( 0, 1 );
  lcd.print("--------------------");
  lcd.setCursor ( 0, 2);
  lcd.print(" Test LCD pres I2C");
  lcd.setCursor ( 19, 3);
  lcd.print("!");
  delay(2000);
}

void loop()
{
  // nastavení kurzoru na devátý znak, druhý řádek
  lcd.setCursor(8, 1);
  // vytisknutí počtu sekund od začátku programu
  lcd.print(millis() / 1000);
}

V každém případě mi není jasné, jestli má displej zobrazovat 2 řádky ze 4, už jen při připojeném napájení (ten počet je taky takový divný). Trimrem jsem schopen regulovat jas, od úplně tmavých čtverců po čistě prázdný displej. Propojkou na I2C zapnout/vypnout podsvícení.

[Axamith]

Ahoj, mám podobný problém, LCD 20×4, v podstatě základní kód, IC2.
Displej ale jen svítí a zobrazuje vyplněné čtverce. Dokonce jen 20×2 místo 20×4, jako by sudé řádky chyběly. Nastavení jasu trimrem nepomůže, zobrazuje od úplně tmavých čtverců o prázdný displej.. Testováno po IC2, na přímo zatím ne. Svítí takto i při jen připojeném napájení, bez sběrnice. Je to normální? Foceno s vypnutým podsvícením.

Attachments:

1. 

   LCD.jpg
   

[Axamith]

Ahoj, díky za reakci. Pochopil jsi o co mi jde. Komunikační vzdálenost by byla cca do 20 metrů, spíše méně. Vyčetl jsem že 433 MHz Rx, Tx jede za ideálních podmínek do cca 50 metrů, takže by to bylo dostačující. Tady je slušný popis s příkladem. Arduino Mini či nějaké jiné mrňavé jako mozek.
Jen ten otřesový snímač vidím jako problém. Jde o jeho citlivost. Na videu je vidět, jak moc musí být nakloněn, aby dal signál. Takhle nikdo úl při krádeži nebude nakláněk. Někdy se také kradou jen rámky s medem, takže otevře úl, vybere co chce a zavře. Otřesové čidlo by nemuselo vůbec zareagovat. Výše navrhovaný MPU-6050 je mnohem citlivější. Určitě by bylo dobré SW vyřešit falešné poplachy, drobné otřesy. V podstatě by fungoval jako spínač, vyhodnocování náklonů jednotlivých os není třeba, prostě stav 0/1, s vyhodnocením fal. poplachů.
Jednotlivé satelity by tedy pouze čekaly na narušení a následně odeslaly info základní jednotce. 1x za 24 hod. info o svém stavu a stavu baterie.
Základní jednotka by čekala na info o narušení a již zmíněné hlášení o stavu satelitů + meteo hlášení. Napájení přes FV panel vidím jako problém. Jsou to dráty, které musí vést do dna úlu, ty mohou být v průběhu sezón různě vysoké. Nabízí se možnost nalepit FV na přední čelo první bedny nade dnem. Ale úly jsou často v zarostlém prostředí, takže slunce se nemusí k panelu dostatečně dostat. Toto bych řešil asi až podle otestované výdrže konkrétní baterie. Určitě bych nepřipojoval zbytečné periferie, které nejsou nutné a žerou baterii.

Axamith

[Autor]

Příspěvky