HadrDisk
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Máte na mysli tento:
void setup() {
// initialize both serial ports:
Serial.begin(115200);
Serial2.begin(115200);
}void loop() {
while(Serial2.available()) Serial.write(Serial2.read());while(Serial.available()) Serial2.write(Serial.read());
}A které příkazy mi určují TX a RX?
Trochu teď nevím kde je problém. Zkoušel jste kód uvedený výše? Stačí zjistit které piny shieldu jsou připojeny na TX a RX modulu, v arduinu na ně pak nastavíte software serial a pošlete nějaký ukázkový příkaz. Prakticky stejně jako v kódu nahoře.
Ohledně toho převodníku , opravdu je vlastně kontraproduktivní vzorkovat 32b v tomto konkrétním případě , protože opravdu na anténě se indukují vyšší harmonické, které klasický demodulátor ořeže na vstupních filtrech , tady by se do systému muselo zařadit několik vf filtrů,aby tu parazitní indukci opižlaly , další řešení je použít „nedokonalé“ vzorkování , deset bitů je v tomto případě až až a s výhodou obstojí – procházel jsem renomované anténní analizéry a používají převážně 8b vstup , jen jeden jedinej 10b , shodou okolností je postaven na stejnym chipu – atmel ATmega 328p 🙂 ,ale okolo něj jsou nabouchany periferie převážně C-mos což je problém, protože vstup tohoto konkrétního produktu je extrémně náchylnej na statický náboj díky c-mos vstupu v mnoha případech se stalo že analizér zakalil tím že nebyl odpojen od kabelu a sáhlo se na banánek pl-konektoru na druhym konci.
Toto je přesně to čeho sem se bál, obrovskej klad arduina je v tom že se mu vstupy tak snadno neodsmaží a dále , v tomto případě je na vlastní vstup zapojena dvojice operačních zesilovačů s velkým vstupním odporem a ty to tam prostě nepustí.
Koukám teď na nápad ohledně měření rezonančního kmitočtu antény a přesné patní impedance ,ono totiš pouhé měření SWR ,česky psv – poměr stojatých vln, je vlastně jen na to aby člověk nespálil stanici ,ale anténa s SWR 1:1 nemusí být rezonanční na tom kmitočtu co chceme vysílat-potažmo příjmat , jak jsem psal na začátku, rezonanční anténa nemusí nezbytně mít SWR 1:1 záleží na její vlastní impedanci což je především dáno kde ji napájíme respektive jak daleko od kmitny proudu a třeba anténa L/2 má patní impedanci někde okolo 2000ohmů což by SWR metr vyhodnotil na přesném klmitočtu kde tato rezonuje jako poměr 1:40 takže by se muselo impedančně přizpůsobit , naproti tomu smyčkový půlvlnný dipól jako mají TV antény třeba 300 ohmů to by bylo swr 1:6 rafička klasického SWRmetru by ukázala 6 -proto se musí použít přizpůsobení – třeba cívkou s odbočkou jako u půlky nebo tzv balunem nebo ununem , balun je složenina balance unbalance, což vlastně říká že přizpůsobujeme nesymetrycké vedení koaxilního kabelu k symetrické anténě, jakou je třeba onen složený ,chcete li smyčkový, dipól přizpůsobení impedance je vlastně v pořádku a v pohodě funguje v množině reálných čísel, ale jen u antén s násobky L/4 (čtvrtlambda) ,ale antény tipu 5/8 L už nevykazují jen činnej odpor ale i jalovej např. 5/8 má nádhernejch 50 ohmů vstupní impedance, když je rezonanční na danym kmitočtu, ale k tomu i 300 ohmů jalovejch ,takže tady už si s rovinou reálných čísel človjek prostě nevystačí a je nutny jít dál do komplexních .
Co chci od analizéru – zobrazit rezonanční kmitočet v číslech , zobrazit obě složky impedance činnou i jalovou (to je reálnou i imaginární) v číslech a pak ještě jako třešničku ten poměr stojatých vln v číslech , dále kmitočet prolaďovat v danym rozsahu např od 25Mhz do 29mhz a ukazovat křivky v tomto rozmezí jednu pro SWR druhou pro reálnou impedanci , třetí pro jalovou .
O modulech mám jasno , protože opravdu není třeba ten výkon kterej dáva esp8266 zůstanu u atmega – takže vlasně vyhrál klon ch340 Arduino NANO
ESP8266 bude pravděpodobně další evoluce 🙂Přesně, knihovna by měla jít bez problému osekat. Možná by pro vás ale mohlo být jednoduší zkopírovat jen nějaké ty funkce a na import knihovny se úplně vybodnout. O ADC převodníku na čipu nic nevím, tedy maximálně o 8mi bitovém, kdyžtak mě odkažte tam kde jste to našel.
Ahoj,
tak se ukázalo, že tím jak jsem RFID čip otevřel abych se podíval co je zač, tak jsem ho tím zničil a proto, i přesto, že to do té doby fungoval dobře, nebylo možné ho načíst. Jiný čip funguje jak má. Moje chyba, díky 🙂
magic: gsm nepoužívám, nepotřebuji to, je to drahý. Ohledně wifi – https://www.arduino.cc/en/Guide/ArduinoWiFiShield .
bluetooth – https://create.arduino.cc/projecthub/user206876468/arduino-bluetooth-basic-tutorial-d8b737 . Ještě je možnost použití arduino+rpi, připojení přes usb a na rpičku číst/zapisovat data pomocí python skriptu do databáze. Máš potom volný ruce, jde udělat hezký rozhraní pomocí webserveru+php nebo prostředí processing. Ještě jsem zapomněl na arduino yun – https://www.youtube.com/watch?v=ivQ1HBOPDhM .
Jinak ohledně mého systému je to tak, že nemám možnost postavit skleník, vše se odehrává na balkoně a na to stačí spínací hodiny do zásuvky 🙂 Ale kdybych stavěl něco komplexního na arduinu tak web servery, wifi bych řešil až jako poslední. K logování bohatě postačí sd karta.mamterada: no nečekej že ti to někdo napíše za víkend a jen tak předá. 🙂 Kdyby šlo o větrání podle teploty, spínání čerpadel prosím, ale ty chceš něco trošku složitějšího. 🙂 Ono se nám tady poslední dobou rozmohl takový nešvar… 🙂 (a to neber vůbec osobně), lidi si nakoupí na ebay komponenty a pak chtějí aby jim to někdo rozchodil. O tom by imho arduino být nemělo, je to především o bastlení, zkoušení a poučení se z vlastních chyb. Prostě arduino mě zajímá, tak si pořídím startkit začnu od základů a postupně přejdu ke složitějším věcem. Kolik si říct za takový projekt? 30-50tis? Ale jsem rád, že se tu objevil takový projekt (a že nejde o pěstování konopí), hydroponie je zajímavá a efektivní metoda.
BPNo to je to na co sem myslel, podle letmého pohledu na knihovnu se mě zdá velká , protože pro moje potřeby by vyhovělo jen sčítání a odčítání komplexních čísel, nemusel bych ji zaváďet celou a zmenšilo by to využití paměti- je to tak ?
Dál mám dotaz odledňe modulu generátoru, modul ad9850 i ad9851 myslím obsauhuje i ad převodník ,vstup ,který by měl být 32b, je to tak ?
Protože pokud ano , dost dobře nechápu, proč maji výstup z operačního zesilovače ,kluci bodnutej na 10b „analog“ vstup přímo do ATmega328.
Nebylo by přesňejší rozsekat napětí více jako po 4,888mV třeba až na těch 1,164nV a posílat potom arduinu jen digitální výstup po sběrnici stejně jako to ďelá externí ad-da ?
Otázkou je jestli by to nebyla kontraproduktivní akce , ktrá by víc zaťežovala microcontroler a užírala místo v nevelké paměti . nehleďe k nadměrné přesnosti, kdy by mohlo pronikat na převodník více rušení,které by skreslovalo výsledek.
Dál si pohrávám s myšlenkou opavdu použít tzv. Wifi modul s ESP8266, který má vlastní poměrně výkonný a přesný oscilátor postavený na kmitočtové syntéze ,ktrý krmí vysokofrekvenční vysílač wifi 2,4Ghz pohodlně použitelným výkonem , problém by asi nebyl upravit frekvenci,ale zřejmě filtry toho sínusového signálu jelikož se poużívaji lopass, což je vlastňe dolní propust a jsou přímo na chipu , moc pěkně o něm přednášel Petr Stehlík , videa jsou na youtube -v jednom z nich je pěkná fotka zvětšeniny hardwarových střev toho broučka .
Dál povídal o kořeňovy ,kterej pomocí tohoto procesoru generuje grafické obrazce , ktré analogově odesílá na 60Mhz do analogových televizorů ,taky je na youtube několik videjí tohoto kouzelníka , myslím že i to by mohlo být výkonné řešení , v kombinaci s výpočetním výkonem tohohle drobečka a možnosti použiťí knihoven arduina mi příjde poměrně zajímavé,
navíc se na rozdíl od arduina dá debugovat přímo ,bez hardverovèho debugeru ,nebo nutnosti vypisovat části kódu po seriové lince.
Jinak knihu o ardinu jsem dočetl,začal sem číst další a taky to co už si nepamatuju ze školy což je c++ a světe div se není to pro mě tak úplně špaňelské lont ,neco v ty hlavě přece zůstalo, i když sem to 13 let nepoužíval,hlavňe v tom IDE je opravdu to c-éčko poznat a na to nejsem uplně blbej ,obecně mě programovací jazyky jdou výrazně lépe jako jazyk český ,nebo kterýkoliv jiný cizí ,slovenčinu něvyjíma.
Tak zkuste prosím popřemýšlet o názorec poučenèho laika rád bych se dozvěďel do jaké míry je to blbost a kde je hranice realizovatelbosti.Tak už si můžu odpovědět sám. Firmware mi šel bez problémů nahrát tímto:
https://github.com/nodemcu/nodemcu-flasher/blob/master/Win64/Release/ESP8266Flasher.exe
Dvě verze flasheru které jsem zkoušel před tím pravděpodobně pod W-10/64 nefungují.
Modul už teď normálně po sériové lince komunikuje, pravděpodobně tam byl nějaký podivný firmware který komunikaci blokoval.Děkuji
tady sem našel perfektní příklad: http://arduino8.webnode.cz/news/lekce-13-arduino-a-sd-karta-ukladame-data/Zkuste se podívat třeba na toto: https://www.arduino.cc/en/Tutorial/TFTGraph
Jinak když dáte vyhledat „arduino plot graph on TFT“ vyleze mnoho výsledků.
Mimo to se zkuste podívat na toto fórum na téma „Řízení peletového kotle,“ i když to není přesně váš případ, třeba načerpáte další cenné informace.Držím palce
Pokud by jsi chtěl takový „základ“, který zvládá 3,2″LCD s dotykovým ovládáním, RTC, 2x měření teploty přes DS18B20 (lze rozšířit), DHT22 (vlhkost + teplota), ovládání 10x relé (některé jsou ovládány dle nastaveného času), výstup na PWM modul PCA9685, tranzistorové ovládání 0-12V (2x ventilace, 2x 12V motorky pro dávkování hnojiva) můžu se podělit. Nějak to pomalu pořád upravuji, jak je čas. Ještě to pořád není u konce. Taky tomu moc nerozumím, jsem taky laik. Ph sondu jsem zprovozňoval nedávno. Použil jsem
http://arduino-shop.cz/arduino-vstupni-periferie/1250-tekute-ph-hodnota-detekce-detekovat-senzor-modul-monitorovani-ovladani-pro-arduino-1459105294.html
(samozřejmě ze zahraničí za jiné peníze). Zatím je problém se stabilitou měření, mám připravený kelmanův softvarový filtr pro „vyčištění“ signálu. Je to pro jinou aplikaci, ale stačí si přepsat texty a vytvořit novou grafiku a je to použitelný určitě i pro skleník (s úpravou nějakých podmínek atd, musel by jsi to předělat). Pro MEGU 2560 mám vytvořený shield, aby to nebylo v univerzálním nepájivém poli. Ten web se mě bohužel zatím nepodařilo rozjet s knihovnami které používám. Samostatně mě to jelo. Takže s webem bych potřeboval pomoct.BlindP: díky za reakci 🙂 Mamterada je značka marmelád a džemů co vyrábí přítelkyně 🙂 v podstatě proto chci dělat ten skleník (skleníky) na svoji vlastní produkci (jahody, možná borůvky). Low Cost v porovnání s komerčníma nabídkama to rozhodně je, v této velikosti se pohybují skleníky v řádech nižších milionů Kč, já mám v projektu skleníku 240 m2 kalkulaci cca 130tis. Kč za stavbu a cca 100tis. Kč za vybavení (včetně sadby).
Co se týká měření CO2, tak bych to chtěl zahrnout kvůli oddělené části kde by se pěstovaly houby které CO2 produkují. Na měření PH jsem v popisu pozapoměl, bylo to sepisované narychlo, díky za připomenutí 🙂 Rozdělím to na jednotlivé částí a případně pak nahraju i nějaký obrázek. Co se týká ovládání přes GSM/web app, především z důvodu kontroly v době „údržbového“ režimu, kdy nebude potřeba sklízet produkce, tak nechci jezdit na denní „obhlídku“ pokud to nebude nutné a chci to řešit na dálku.Trochu zbožným přáním bylo, že se tady nějaký profík vyprsí s již hotovým řešením hydroponického skleníku a řekne na, tady to máš 😀
Ještě k tomu, že bych se do toho jako laik neměl radši pouštět… vím že je tu sekce nabídka práce, ale napíšu to tady spíš jen informačně, kolik si zkušený uživatel který by s tím neměl problém za takovýto projekt zhruba může účtovat? Případně bych zvážil i tuto variantu zadat to jako zakázku…
Díky za info
Mám problém s nahráním firmware a už si nevím rady. Objednal jsem Wemos D1 mini, sketch z Arduina mi jde nahrát normálně a i funguje. Zkoušel jsem blikání LED – OK, teď zkouším z příkladů AdvancedWebServer, také funguje ale na COM port by měl vypisovat třeba IP kdo se připojil a to nedělá. Nejde mi nahrát firmware, na AT příkazy modul neodpovídá (zkoušel jsem i doporučovaný Br@y terminál) Při pokusu o nahrání firmware hlásí connecting …. a po chvíli Failed to connect. Už si nevím rady, port používám správný, jinak by nešel ani v Arduinu nahrát sketch, před pokusem o nahrání Arduino IDE ukončím aby port nezůstal otevřený ale nejde to stejně. Zkouším nahrát verzi 0.9.5.2 zde doporučovanou. Netuší někdo co dělám špatně?
Děkuji.Attachments:
to BlindP: ještě k tomu webu, dívám se, že ze stany AI (Arduino) se na začátku kódu nejspíše vybírá rozhraní, přes které má komunikovat. Pokud připojím BT modul, či Wifi modul (AP z telefonu) tak ten bude mít předpokládám vlastní údaje, pak zadám tedy ty?
jinak takto se dá nastavit základní deska „Arduino Mega“ nebo potřebuji ještě něco k ní? DíkyZdar, díky za odpověď.
Ty máš nějakou zkušenost s GSM modulem? chtěl bych mít přehled o systému odkudkoliv a mít možnost do něj i zasáhnout (né že by to byla nutnost, ale baví mě to).
Popř. jaký projekt máš vybudovaný ty?Ahoj, o hydroponii se nejakou dobu zajímám, tak se trošku rozepíšu..
mamterada: (co to je za nick? 🙂 ) Pokud nemáš s arduinem, žádné zkušenosti do tak komplikovaného projektu bych se nepouštěl. Je potřeba pochopit základy, podmínky, cykly, psaní vlastních funkcí atd. Low cost skleník bych si představoval trošku jinak.. ten tvůj budeš stavět na marsu? 😀 Na co chceš čidlo Co2? Budeš do skleníku vhánět co2 z lahve? Měření EC taky není úplně triviální, hlavně co se týká elektrod, a měřená hodnota je závislá na teplotě roztoku. A co PH? To mi přijde důležitější. Při špatném ph jsou některé živiny pro rostliny nedostupné… Jaké hodláš používat hnojiva? Mám dobré zkušenosti z GH , pokud to namícháš podle jejich tabulek, EC krásně drží, roztok se nekazí. Jakou pěstební techniku hodláš použít? NFT – čerpadla běží pořád, Ebb&Flow – interval napouštění se odvíjí podle okolní teploty, záleží taky na pěstebním médiu.. Tohle je potřeba si napřed ujasnit.
Komponenty
Hlavní deska – arduino mega – https://www.arduino.cc/en/Main/arduinoBoardMega
Měření teploty/vlhkosti třeba dht – http://www.instructables.com/id/How-to-use-DHT-22-sensor-Arduino-Tutorial/
Výstupy – http://www.instructables.com/answers/How-do-you-use-this-relay-module/
Teplota vody – http://www.instructables.com/id/Temperature-with-DS18B20/
Nějaké plováky, solenoid, fotoodpory, 12V zdroj. Na gsm bych se vykašlal.
Ph – https://www.sparkfun.com/products/10972Asi bych začal měřením teploty -> větrání, měření int. světla -> zatažení rolet, spouštění čerpadel, doplnění -> kontrola plováku. Rozepiš si to na papír, rozděl na menší funkční celky a ty pak programuj-oživuj zvlášť. Uvidíš jak ti to půjde 🙂
magic: ohledně toho webu – https://bastlirna.hwkitchen.cz/programovani-webovych-rozhrani-pro-arduino/
Přeji hodně štěstí, úspěchů a pevné nervy zahradníci. 😉
BPPřesně tak. Měla byste mít obvod stejný jako u arduina tzn. i s uzemněním + by se hodil ještě rezistor na ochranu pinu před velkými proudy. Sepnutím spínače připojujete VCC rovnou na pin! Mělo by to být něco jako na tomto obrázku.
Attachments:
Pokud jde o komplexní čísla, stálo by za to podívat se třeba na toto: http://playground.arduino.cc/Main/ComplexMath
Ako to myslíte rezistor ako u arduina? Rezistor tam je pri uzemnení kdežto pri multiplexor uzemnenie nie je.
však to do toho chci zahrnout, našel jsem stránky, kde vyrobili AI jako controler, ale bylo to do max 50W panel, to je málo, pokud by nebyla možnost aby spolu komunikovali, preferoval bych aspoň mezičlánky na každou větev + měřič napětí na baterii, z těch informací by pak šel zjistit zbytek.
Tak to je super 🙂 ostrovní systém bych v podstatě chtěl taky vytvořit. Jen jsem to nedomýšlel v tuto chvíli tak dalece ve spojení s Adruinem. Z dalšího co by s tím tak tedy souviselo mě napadá monitorování stavu nabití baterie.
Zdarec, též jsem lama, ale chci řešit něco podobného, tak nebudu zbytečně zakládat nové téma.
Jen bych to chtěl trochu jiné 😀
Komunikace ze solárním ostrovním systémem (ať už přímo kontroler na arduinu, nebo jen měření vstupních a výstupních proudů + baterie)
4x senzor hladiny v nádrži
2x spínač čerpadla pro zavlažování
1x senzor deště
4x senzor vlhkosti půdy
1x světelný senzor
2x pohybový senzor
1x GSM modula možná ještě nějaké další senzory, což asi nebude problém. Program si nejspíše napíšu sám. Začal bych asi tím, že od každého komponentu bych připojil na kontaktní pole, tam si vše otestovat a pak hodil na desku.
Co bych ale opravdu ocenil je kompletní přehled systému přes web, tzn můžu si někde rozjet webový server, a ARD mi tam bude jen posílat data, nebo jestli má možnost i vlastního webového serveru? + bych ocenil i možnost některé věci třeba online spravovat.
Je něco takového možné?
Jinak záměr je udělat si plně automatizovanou zahrádku 😀Jsem z BRNA, pokud by se mě někdo chopil a dal třeba tipy co si do začátku pro svou potřebu koupit a hlavně kde, tak bych byl vděčný. Za chvíli je tu JARO a to bych chtěl už systém plně funkční.
Děkujiještě jsem zapoměl na:
měření intenzity světla (4x)
zatažení/odtažení stínění (12x)
zapnutí/vypnutí osvětleníDíky za ponětnou radu ohledně rychlosti zobrazování. Abych řekl pravdu vůbec jsem nepomyslel na to že display docela trvá než se překreslí,napadlo mě že to má co do čiňení s výkonem vývojové desky ,ale v aplikaci ktero od arduina žádám by asi vyhověla i tato rychlost, složitou dotykovou grafiku neplánuju , spíš bych jako hlavní ovládací prvky ponechal tlačítka a dotyk požíval pro zoom a setup.
Rád bych opravil mistifikaci výše. Po konzultaci s polským kolegou jsem přišel na to że jsem špatňe určil arduino ,které používá jedná se o jakýsi porychlený klon dua, jenže on má 7,5 ku display, kde je grafika srovnatelná ne li lepší jako u laciných tabletů.
Přístroj je združené měřidlo a ovladač rotace antény, anténních přepinaču a kdovíčeho ještě to snad i peče rohliky.
Další co mě napadlo – umí arduino množinu komplexních čísel, proč se ptám ,konkrétně antény mají odpor činný a jalový a jeden neexistuje bez druhého ,tyto jsou vyjádřeny komplexním číslem ,přičemž takzvaná jalová složka může nabývat kladnou i zápornou hodnoru ,poňevač se jedná o impedanci kapacitní kapacitanci,nebo impedanci indukční induktanci .tohle se mění ne jen s frekvencí vysílače ale i s dèlkou anteny- respektive počtem násobků osmin lambda, výškou nad zemí ,vodivosťí země a možná i délkou bradky kouzelníka Čáryfuka, zkrátka záleží to na mnoha faktorech pravda je že antena v ideální rezonanci by neměla vykazovat swr jiné jako 1:1 ovšem náš svět je všelijakej jen ne ideální a tak se může stát že anténa vykazuje swr 1:1 ale není v rezonanci na dané frkvenci je to divny ,ale je to tak.
Proto bych rád začlenil i druhé měření ,ne jen poměr vyslaný odražený signál swr, ale i měření impedance v mísťe připojení napaječe( to v mísťe napaječe je tam schválně protože jinde na anténe je impedance jiná)
Vlastní analogové měřidlo impedance antény je poměrně složité na výrobu hlavně stran nutnosti oscilátoru dané frekvence , no ale když už ho jenou máte tak proč se trápit, problém bude s proměnnou kapacitou i když tu by asi vyhověla i shotky dioda použitá jako varicap vzhledem k výkonu vřádech miliWat ad9851 a místo jedné cívky s proměnnou indukčností spíš několik diskrétních ,laďených,kousků přepínaných na nějakém odsťíněném modulu dál od oscilátoru i crystalu na vývojové desce .
Taže asi taková je představa.
A teď mechanicky je to poměrně ne až ta složité , ale co program a-ou
