nicolasoto
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Podle schématu může být ještě problém s PullUp odporem R4 4K7 na SDA_O. Ten je připojený na +5V. Teď tam máš místo 5V jenom 3,3V, a to nemusí Arduinu stačit, aby signál správně vyhodnotil. Asi by to chtělo stabilizátor vyměnit 🙁
na pinu 44 to běží a ta 22 a 23 už běží také 😉 , jak jsem tam měl tolik drátů, tak jsem je omylem prohodil (poučení je mít každý drát jiné barvy a né všechny stejné 🙁 ), takže pro další modul můžu použít 22 až 53 🙂 díky za pomoc
Před dvěma dny jsem to taky vyřešil. Měl jsem stáhlou špatnou knihovnu a adresu displeje.
Jinak díky 🙂Už jsem nato přišel. Chtělo to jinou knihovnu.
Charlie12: Jestly ti to ještě nejde tak zkus tuhle knihovnu: LiquidCrystal_I2C-master.Řeším stejný problém. U displeje mi naskočí akorát kostičky v horním řádku a podsvícení a nic víc.
Mám :
LCD Display Arduino 1602 Modré Podsvícení HD44780
IIC I2C TWI SPI Rozhraní pro LCD Displej 1602 2004
a klon Arduina Uno.
Přípojil jsem to na porty A5 a A4 ale text mi to prostě nevypíše. Adresu mám správnou – 0x27.Najdi součástku označenou 662K (stabilizátor z 5V na 3,3V, http://www.mikrocontroller.net/attachment/193855/LM6206N3.pdf) a změř, jestli je na pinu 2 (OUT) 3,3V Nic jiného asi odejít nemohlo.
To se mi nějak nezdá. Jediný rozdíl mezi piny 7 a 22 je ten, že 7 má PWM, a 22 ne. To ale na ovládání relátek asi nebude mít vliv. Zkus to ještě připojit na pin 44.
….no možná jsem to nenapsal úplně správně ty piny víše jsem našel, že je lze použít pro ovládání relé modulu,když jsem připojil jedno relé s toho modulu místo pinu 7 do pinu 22 nebo 23, tak mi to relé nešlo ovládat(samozřejmě v programu jsem nahradil pin 7 za pin 22 nebo 23) ,tak právě nevím jaké piny použít pro ovládání toho druhého modulu 16x relé, když ty funkční jsou již použité pro ten první modul?
Dále by mě zajímalo, jaké použít piny pro čtení teplotních čidel ds18s20 (vím, že lze použít několik
čidel na jednom drátu a jednom pinu a číst je pomocí adres, ale to také neřeším) potřebuju je mít zvlášť.Já osobně bych koupil tohle:
http://www.ges.cz/cz/pld-40s-GES06600288.html
zkrátil na 2×18, přiletoval k tomu dráty a zapojil to do konektoru s piny 22-53. Na začátku a konci je napájení a zem pro relátka, a mezi tím 2×16 signálů pro ovládání relátek 🙂Já myslím, že u těch relé je jedno, do jakých pinů je připojíte. U teploměrů závisí na tom, jakou technologii přenosu dat používají.
dekuju moc funguje to timhle spusobem uplne v pohode
a jeste jedna otazka trochu pomimo je mozne odpali sensor BH1750 staticku elektrinu nebo vymenenim kontaktu ? (gnd na +5V a +5V na gnd) pac my bud odesel nebo nevim . Kdyz spustim skenovani zarizeni na SDA/SCL tak se to vzdy sekne a jakmile sensor odpojim pokracuje vpohode.
dekujuBootloader je aktivní těch 8s. Viz http://www.arduino.cc/en/Main/arduinoBoardMicro Takže je potřeba během 8s spustit upload programu. Potom se rozeběhne program nahraný v micro, a port se přepne z režimu bootloader (emulace COM portu) do režimu USB (slave) zařízení.
Přemýšlím nad podobným problémem a přišlo mi zbytečné vedle sebe dávat dvě desky, nejen kvůli velikosti výsledné krabičky, ovšem nedávno jsem změnil bohužel názor a pořídil si arduino micro od digisparku jedná se omalinký usb dongle s minimem pinů o velikosti cca 50,- korunové mince +- takže nezabere větší místo než knoflíková baterie 3V která se například používá pro čas. Může se ovšem vyskytnout problém který momentálně řeším a je jím neustále se odpojující microkontrolér od pc vypadalo to na nedostatečné napájení ale po připojení 5V externě se nic nezlepšilo. Samozřejmě se může jednat i o vadný kousek
Dovolím si přidat odkaz na vysvětlení H-můstku. Bohužel Němčina, nebo Angličtina. Německou verzi jsem viděl a musím pochválit zpracování. I u ostatních videí na tomto serveru.
Anglicky: http://homofaciens.com/technics-base-circuits-h-bridge_en_navion.htm
Německy: http://homofaciens.com/technics-base-circuits-h-bridge_ge_navion.htmDiodu tam dát nemůžeš, protože motor se bude točit na obě strany. A ta stejně zachraňuje jenom před naindukovaným napětím při doběhu. Proti velkému proudu nepomůže.
Já bych tam ale asi dal krokové motory. Vykuchat je z nějakých starých tiskáren. H-můstek pro ovládání je stejný, jenom je potřeba ke každému motoru jeden. Nebyl by problém s reverzací, a navíc krokový motor i když stojí, tak je zablokovaný, a nemůže se pootočit nějakou vahou foťáku apod. Ale musel bys mít i jiný zdroj.Ahoj,
díky moc za info. Vyzkouším tebou navrhované řešení.
Zkouším si vyrobit kamerovou hlavu na DSLR. Takže k okamžité změně směru dojít může.
Co jsem koukal na různé tutorialy, tak by tu špičku při změně mohla pořešit dioda (tak to řešili v tutorialu o použití MOSFETu).
Nebo to zkusím pořešit v kódu dojezdem motoru.
Joystick je vypreparovaný z playstation controleru a nemá přesný střed. Jak píšeš, mám na něm nastavenou díru.
Díky.
Jo, to by ten H-můstek s L298 utáhnout mohl. Sice ne kontinuálně, to by chtělo asi vyměnit chladič za větší, ale při ovládání joystickem to v jednom kuse asi nepojede. Jeden můstek s L298 tady mám, ovládám s ním krokový motor, a docela dost hřeje.
Příkladů zapojení je spousta:
http://www.geekonfire.com/wiki/index.php?title=Dual_H-Bridge_Motor_Driver
https://filderbaer.wordpress.com/2014/10/15/building-an-arduino-bluetooth-robot-car-part-2-controlling-dc-motors/
atd.
Do napájení motorů „Motor power supply“ se připojí těch 24V.
Software si ale budeš muset upravit sám. Nedá se to napsat „od stolu“ bez zkoušení. Bude potřeba to odladit s připojenýma motorama, protože se nedá odhadnout, co budou ty motory potřebovat, aby se rozeběhly, a jak bude potom vypadat rozsah regulace. Další všc je, že při reverzaci se bude muset nastavit nějaká prodleva. Nevím, co tím budeš pohánět, ale když se motor bude při zatížení točit na jednu stranu, a ty mu dáš reverz, tak vznikne takový proudový náraz, že to ten můstek nevydrží.
Další důvod, proč se to nedá napsat bez hardware je to, že jsem ten joystick nikdy v ruce neměl, takže nevím, jak je to přesné. Jestli je střed pokaždé 512 (asi ne), nebo jestli se tam bude muset udělat na středovou polohu nějaká díra dejme tomu od 500 do 524, atd.
Takže koupit moduly a hrát si. Příkladů je na internetu spousta. 🙂Jeden z motorů, které bych chtěl použít má označení RS-555SH-2670 24V (http://p.globalsources.com/IMAGES/PDT/SPEC/391/K1059537391.pdf).
Arduino bych rád využil z důvodu zapojení senzorů, displaye etc.
Nejde jen od DC motory. Laboruji i s 24V krokovými motory.
Problém je, že nevím jak napájet motor 24V, ale zároveň jej připojit k arduinu.
Kdyby stačil směr, tak by na to stačil joystick, případně joystick + 4 relátka. Bez Arduina 🙂 Jaké označení mají ty motory (kvůli proudu) ?
Pro ovládání motorů se používají H-Bridge, např. s L298:
http://www.robotoid.com/appnotes/circuits-bridges.htmlTak se mi ho povedlo zapojit (snad správně). http://s30.postimg.org/7gwqfe7kx/DSC_0215.jpg a http://s1.postimg.org/6odlqp0dr/DSC_0216.jpg
Stáhl jsem si knihovnu LiquidCrystal_I2C
Kód:
#include <Wire.h> #include <LiquidCrystal_I2C.h> LiquidCrystal_I2C lcd(0x20,A4,A5); void setup() { lcd.init(); lcd.backlight(); lcd.print("zkouska"); } void loop() { }Poradíte, kde dělám chybu?
DíkyLcd použít nemůžu mám display připojený na seriový řadič https://www.sparkfun.com/products/258.
Použil bych něco na tento způsob: https://bastlirna.hwkitchen.cz/arduino-zaklady-blikani-bez-funkce-delay/
Použij pžíkaz lcd.setCursor(x,y); x je pozice v řádku, y je číslo řádku. Takže když chceš např. zapsat na řádek 3, od začátku, nastavíš lcd.setCursor(0,3); a potom zapíšeš pomocí lcd.print(„text na řádku 3“); Text se zapíše na řádek 3, a ostatní řádky se nezmění. Program si uprav podle toho. Ještě je zajímavá funkce lcd.clear(); 🙂
BMP085 je připojeno přes i2c sběrnici, a displej pravděpodobně také. Arduino má i2c sběrnici vyvedenu na A4 (SDA) a A5 (SCL). i2c sběrnice je paralelní, jednotlivá i2c zařízení se odlišují nastavenou adresou (ta je zadrátovaná přimo v zařízení). Takže BMP085 i displej zapojte paralelně k sobě a na piny A4 a A5. Bude vám to fungovat 🙂
To jako používáte pulseIn pro změření času ultrazvukového čidla?
Pokud jde o obejití neexistujícího pulseIn u malinkého Attiny, zkusil bych číst port normálně a změřit čas do jeho změny.digitalWrite(echoPin, HIGH); // vyšlu signál
unsigned long casVyslaniEcha = millis();
do
// tady nic, cekam
while(!digitalRead(inputPin)); // vykřičník neguje, takže smyčku opustí při návratu
unsigned long casLetuSignalu = millis() – casVyslaniEcha; // teď mám čas, co signál potřeboval k návratumáš to zapojený jako je to tady v této tabulce?
