Robotická lampa Pinokio s povahou vzpurného zvířátka
Na první pohled Pinokio není ničím jiným, než pouhou stolní lampou. Přistupte k němu ale blíž a původně neživý objekt si vás začne prohlížet, napjatě poslouchat každé slovo a všemožně otravovat, jenom aby si získal vaši pozornost.
Adam Ben-Dror, tvůrce Pinokia, jej považuje za krok do neznámé oblasti expresivních a behaviorálních možností robotiky. Speciální program a design obvodu propůjčuje Pinokiovi schopnost vnímat své okolí (zejména lidi) a reagovat na něj širokým spektrem chování. Ve své interakci s ostatními se nápadně podobá zvířeti, čímž si nepochybně získává sympatie lidských přihlížejících. Mohli bychom se zeptat: Stojí před námi pouhá lampa? Nebo snad užitečný stroj? Nejlepší asi bude zahodit tyto úsudky stranou a pohlížet na Pinokia jako na vlezlého kamaráda.
Rozhovor s autorem
Co je předmětem tvého projektu?
Pinokio je pokus o vštěpení osobnosti předmětu, který používáme prakticky každý den. Při tvoření designu jsme se snažili zachovat podobu první nastavitelné lampy, kterou v roce 1932 vynalezl Brit George Carwardine. Ve starých reklamách byly této lampě přisuzovány vlastnosti jako ohebnost, poslušnost a praktičnost – k popisu Pinokia bychom použili přesný opak těchto slov.
Spolu s Shanshan Zhou, mojí asistentkou a animátorkou, jsme zvažovali možnost lampu „oživit“ a vštěpit jí osobnost. S cílem zachovat koncept „useless machine“ (stroj se zbytečnou funkcí – například se po zapnutí ihned vypne – k vidění například zde) jsme pro něj stanovili vhodné „osobnostní rysy“.
Jedná se o umělecký projekt, takže o masové výrobě vůbec nebyla řeč – jediná dvojice vyrobených kusů slouží jako exponáty na různých výstavách.
Odkud jsi získal inspiraci?
Jak již bylo řečeno, měli jsme v úmyslu „oživit“ nějaký předmět každodenního použití a rovněž jej obdarovat jistým charakterem. O konkrétním předmětu jsme v té době zatím neuvažovali, původní inspirací nám tudíž byla právě tato myšlenka. Jakmile jsme se dohodli na lampě, lamentovali jsme nad tím, jak by se asi mohla chovat. Závěr byl jasný: svoji práci i sebe sama by brala velmi vážně a zapínala by se výhradně v noci.
Jaká původní myšlenka stojí za tvým projektem?
Rozhodně jsme nikomu nebo ničemu nechtěli vzdávat poctu, opravdu šlo pouze o „oživení předmětu“ a lampa byla prostě tou nejlepší volbou. Náš Pinokio je teď díky tomu schopný vnímat lidi a dění kolem. A jestli se ho někdo odváží zhasnout, okamžitě se skloní a pilně se zase sám rozsvítí. Ke spánku se ukládá sám a když přijde pravý čas na probuzení, nechá stlačení tlačítka na zvědavých lidech. Bere se zkrátka velmi vážně, a právě v tom spočívá jeho komičnost.
Jak Pinokio funguje?
K interakci s okolím Pinokio používá webkameru a mikrofon, k pohybu mu pak slouží čtyři serva. A u lampy pochopitelně nesmí chybět žárovka a spínač. Arduino Nano slouží jako most mezi PC, motory a spínačem.
Software z PC propůjčuje lampě „život“, přičemž veškeré podměty přijímá skrze webkameru a mikrofon. O zpětnou vazbu se stará Arduino Nano, které posílá odpovídající pohybové příkazy servům.
Pinokio vnímá také čas, po který jej jednotliví lidé sledují – díky tomu může svou pozornost přesouvat postupně od jednoho obličeje k druhému.
Jakmile se lampa přehřeje (v tomto případě spíše její motory), stínidlo skloní hlavu, lampu zhasne a lehne si na spínač, čímž zabrání nevyžádanému rozsvícení. Po vychladnutí Pinokio hlavu opět zvedne, což je signál, že je připraven na rozsvícení.
Na diváka toto chování může působit jako projev „vzpurné“ osobnosti Pinokia, ve skutečnosti jde ale o pouhé naprogramování a praktičnost – kdyby byla lampa neustále v provozu, nevyhnutelně by došlo k jejímu přehřátí.
Jak dlouho jsi na projektu pracoval?
Sestavení prvního prototypu s veškerým hardwarem a softwarem nám zabralo zhruba dva měsíce. Na finální produkt jsme s Shanshan Zhou potřebovali celkem čtyři měsíce tvrdé práce a neustálé spolupráce.
Jak jsi Pinokia sestavil?
Na začátku jsme koupili lampu a celou ji přestavili tak, že z ní nakonec zbylo jen stínidlo. Na její předělání jsme využili techniku 3d tisku, dále pak laserovou řezačku, vodní paprsky, svařování a soustruh CNC. Prototyp byl řízen Arduinem UNO, které pak ve finální verzi nahradilo Arduino Nano. Pro vnímání okolí a pohyb jsme zvolili webkameru s mikrofonem a čtyři serva. Ale i s tím vším by lampa nebyla lampou bez obyčejné žárovky.
Spoluautorka Pinokia, Shanshan Zhou
- Teleball: Arduino programování pro retro nadšence - 12.10.2015
- Arduino třídička barevných bonbonů - 30.9.2015
- Výškový meteorologický balon s čichem pro atmosféru - 18.9.2015