Arduino robot RedBot #1: Seznámení, seznam komponent

Arduino robot RedBot od společnosti SparkFun je určen všem, kteří by se rádi pustili do programování a bastlení vlastního pojízdného robota, ale nechtějí řešit, jestli jim náhodou nechybí nějaká potřebná součástka. Robot RedBot je k dostání ve dvou kitech, které se liší výbavou komponent pro vaše robotí hry.

RedBot Basic Kit je první a jednodušší varianta stavebnice robota. Obsahuje mechanickou konstrukci, motory, kola, hlavní desku, senzory na sledování čáry, akcelerometr, vodiče a krabičku na baterie.

Druhý a rozšířenější kit se nazývá Inventor’s Kit for RedBot. Mimo komponenty ze základní sady zde nalezneme navíc Hallovy sondy, nárazníky a bzučák.

V prvním článku ze seriálu o robotu RedBot si představíme, co všechno nalezneme v setu Inventor’s Kit for RedBot. Velká část postupů ze seriálu ale bude použitelná i pro základní kit.

Celý seriál o stavbě, programování a provozu robota RedBota bude postupně vycházet na Arduino.cz a bude tak doplňovat zajímavé Arduino projekty. RedBot robot je vhodný jak pro začínající bastlíře, tak i pro zkušenější uživatele. Je možné ho totiž provozovat se základním programem, ale také se složitějším a komplexnějším programovým vybavením a funkcemi.

Co ve stavebnici „Inventor’s Kit for RedBot“ najdeme?

Abychom věděli, k čemu je která součástka z kitu, nyní si je představíme.

Krabička s kitem RedBot

Základní deska robota RedBot

Základní deska

Jak už název napovídá, jedná se o centrální mozek celého robota. Uprostřed desky má čestné místo procesor AtMega328, kterou nalezneme například na Arduino UNO. Vedle čipu nalezneme dvě řady pinů sloužící k zasunutí bezdrátových modulů XBee. Díky nim je možné robota ovládat na dálku. Nahoře uprostřed nalezneme přepínač sloužící ke konfiguraci softwarové linky XBee. Vlevo dole nalezneme konektor pro připojení napájení, vpravo dole zase USB port. Po obou stranách nalezneme volné výstupy napájení. V levé polovině dole nalezneme dva vypínače. Jeden slouží k zapnutí robota, druhý k zapnutí motorů. Výrazným prvkem na obou polovinách je šestice šestipinů, které jsou popsané SERVO, popřípadě SENSOR. Každý sloupec pinů má dole GND, uprostřed +5V a nahoře jeden z digitálních, či analogových pinů – všechny jsou přehledně popsány. Dva konektory dole uprostřed slouží k připojení motorů.

Akcelerometr

Akcelerometr

Akcelerometr je zařízení, které je schopné měřit akceleraci – tedy zrychlení. U robota RedBot se jedná o tříosý akcelerometr – tzn. měří zrychlení ve všech třech osách. Můžeme ho použít na detekci pohybu, nebo otřesů při jízdě.

Bzučák

Bzučák

Bzučák neslouží k ničemu jinému, než aby vám dal zvukovou signalizací vědět, že se něco děje. Připojíte ho na základní desku a pomocí funkce tone() můžete hrát melodie.

Senzor na sledování čáry

Senzory pro sledování čáry

V kitu nalezneme hned tři senzory pro sledování čáry. Na každé desce nalezneme infračervený vysílač a přijímač. Pomocí rozdílu odraženého světla od černé a bílé plochy jsme schopni určit, jestli je robot stále nad čárou, nebo nikoliv. Senzory jsou tři, protože jsou umístěny na přední stranu robota všechny a slouží tak k přesnějšímu navádění.

Nárazníky

Nárazník

Dva nárazníky trochu připomínají kočičí fousky. Jejich princip je velice jednoduchý. V případě, že se drátku vedoucího z jedné poloviny něco dotkne, spojí se obvod s druhou polovinou a je detekován náraz.

Dvě Hallovy sondy

Hallovy sondy

Magnety pro Hallovy sondy

Hallova sonda je schopná měřit magnetické pole. Spolu v kombinaci s magnety nasazenými na osu motoru je díky ní možné zjistit, kolik otáček motor udělal. Umožňuje tak mít větší přehled o aktuální poloze vozítka. Důležité je vědět, že mají magnety po obvodu celkem osm pólů (čtyři severní a čtyři jižní).

Další části už není třeba komentovat

Motor

Vodiče

Krabička na baterie

Kola

Mechanické části

Dále v kitu naleznete ještě baterie, USB kabel a malý šroubovák.

Bastlení zdar! Těšte se na další pokračování článku o RedBotovi.

About
Latest Posts

Zbyšek Voda

Už nějaký čas se zajímám o věci kolem Internetu věcí a otevřeného hardware a software. Tak jsem se také v roce 2010 dostal k Arduinu, pro které dodnes programuji a taky píšu články o práci s ním. Baví mě vymýšlet, jak staré věci používat novým způsobem.