michal52
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Přesně tak. Měla byste mít obvod stejný jako u arduina tzn. i s uzemněním + by se hodil ještě rezistor na ochranu pinu před velkými proudy. Sepnutím spínače připojujete VCC rovnou na pin! Mělo by to být něco jako na tomto obrázku.
Attachments:
Pokud jde o komplexní čísla, stálo by za to podívat se třeba na toto: http://playground.arduino.cc/Main/ComplexMath
Ako to myslíte rezistor ako u arduina? Rezistor tam je pri uzemnení kdežto pri multiplexor uzemnenie nie je.
však to do toho chci zahrnout, našel jsem stránky, kde vyrobili AI jako controler, ale bylo to do max 50W panel, to je málo, pokud by nebyla možnost aby spolu komunikovali, preferoval bych aspoň mezičlánky na každou větev + měřič napětí na baterii, z těch informací by pak šel zjistit zbytek.
Tak to je super 🙂 ostrovní systém bych v podstatě chtěl taky vytvořit. Jen jsem to nedomýšlel v tuto chvíli tak dalece ve spojení s Adruinem. Z dalšího co by s tím tak tedy souviselo mě napadá monitorování stavu nabití baterie.
Zdarec, též jsem lama, ale chci řešit něco podobného, tak nebudu zbytečně zakládat nové téma.
Jen bych to chtěl trochu jiné 😀
Komunikace ze solárním ostrovním systémem (ať už přímo kontroler na arduinu, nebo jen měření vstupních a výstupních proudů + baterie)
4x senzor hladiny v nádrži
2x spínač čerpadla pro zavlažování
1x senzor deště
4x senzor vlhkosti půdy
1x světelný senzor
2x pohybový senzor
1x GSM modula možná ještě nějaké další senzory, což asi nebude problém. Program si nejspíše napíšu sám. Začal bych asi tím, že od každého komponentu bych připojil na kontaktní pole, tam si vše otestovat a pak hodil na desku.
Co bych ale opravdu ocenil je kompletní přehled systému přes web, tzn můžu si někde rozjet webový server, a ARD mi tam bude jen posílat data, nebo jestli má možnost i vlastního webového serveru? + bych ocenil i možnost některé věci třeba online spravovat.
Je něco takového možné?
Jinak záměr je udělat si plně automatizovanou zahrádku 😀Jsem z BRNA, pokud by se mě někdo chopil a dal třeba tipy co si do začátku pro svou potřebu koupit a hlavně kde, tak bych byl vděčný. Za chvíli je tu JARO a to bych chtěl už systém plně funkční.
Děkujiještě jsem zapoměl na:
měření intenzity světla (4x)
zatažení/odtažení stínění (12x)
zapnutí/vypnutí osvětleníDíky za ponětnou radu ohledně rychlosti zobrazování. Abych řekl pravdu vůbec jsem nepomyslel na to že display docela trvá než se překreslí,napadlo mě že to má co do čiňení s výkonem vývojové desky ,ale v aplikaci ktero od arduina žádám by asi vyhověla i tato rychlost, složitou dotykovou grafiku neplánuju , spíš bych jako hlavní ovládací prvky ponechal tlačítka a dotyk požíval pro zoom a setup.
Rád bych opravil mistifikaci výše. Po konzultaci s polským kolegou jsem přišel na to że jsem špatňe určil arduino ,které používá jedná se o jakýsi porychlený klon dua, jenže on má 7,5 ku display, kde je grafika srovnatelná ne li lepší jako u laciných tabletů.
Přístroj je združené měřidlo a ovladač rotace antény, anténních přepinaču a kdovíčeho ještě to snad i peče rohliky.
Další co mě napadlo – umí arduino množinu komplexních čísel, proč se ptám ,konkrétně antény mají odpor činný a jalový a jeden neexistuje bez druhého ,tyto jsou vyjádřeny komplexním číslem ,přičemž takzvaná jalová složka může nabývat kladnou i zápornou hodnoru ,poňevač se jedná o impedanci kapacitní kapacitanci,nebo impedanci indukční induktanci .tohle se mění ne jen s frekvencí vysílače ale i s dèlkou anteny- respektive počtem násobků osmin lambda, výškou nad zemí ,vodivosťí země a možná i délkou bradky kouzelníka Čáryfuka, zkrátka záleží to na mnoha faktorech pravda je že antena v ideální rezonanci by neměla vykazovat swr jiné jako 1:1 ovšem náš svět je všelijakej jen ne ideální a tak se může stát že anténa vykazuje swr 1:1 ale není v rezonanci na dané frkvenci je to divny ,ale je to tak.
Proto bych rád začlenil i druhé měření ,ne jen poměr vyslaný odražený signál swr, ale i měření impedance v mísťe připojení napaječe( to v mísťe napaječe je tam schválně protože jinde na anténe je impedance jiná)
Vlastní analogové měřidlo impedance antény je poměrně složité na výrobu hlavně stran nutnosti oscilátoru dané frekvence , no ale když už ho jenou máte tak proč se trápit, problém bude s proměnnou kapacitou i když tu by asi vyhověla i shotky dioda použitá jako varicap vzhledem k výkonu vřádech miliWat ad9851 a místo jedné cívky s proměnnou indukčností spíš několik diskrétních ,laďených,kousků přepínaných na nějakém odsťíněném modulu dál od oscilátoru i crystalu na vývojové desce .
Taže asi taková je představa.
A teď mechanicky je to poměrně ne až ta složité , ale co program a-ouAhoj,
aký výstup má ten anemometer? Akým senzorom, resp. snímačom (modulom) by som to dokázal snímať?Ďakujem
Tak jsem to proměřil a celkový odběr měřený před napájecím konektorem je od 200 do 320mA když sepne relé. Napojil jsem to stejně pro jistotu na lab. zdroj s nastaveným napětím 9V a proudem 1A, ale výsledek je stejný jako přes USB – pořád to padá. Vysledoval jsem, že je problém hned po zapnutí. Podle sériový linky se připojuje na Exosite a při tom se to sekne. Konkrétně na displeji svítí „NAST.VSTUPY/VYST“ + „VYPINAM VS. RELE“, na pár sekund sepne relé alarmu a po rozepnutí se to sekne. Normálně by měly procvaknout všechny relé a na displeji přeskočit „TERMOSTAT VYPNUT“ + ZADNA PORUCHA… a čekat na sepnutí termostatu. Když už se povede, že to naběhne tak se hodnoty z čidel normálně posílají na Exosite, ale do tý doby než zapnu termostat. Pak se spojení přeruší a naskočí to, až přestane kotel topit. To je asi problém, že je část kódu pro Exosite ve smyčce „void loop“.? Až bys měl tedy chvilku tak mi na to prosím koukni.
Díky moc!Mohl by být problém třeba s tím že pokud je spínač nespojený, pin „lítá“ -> neni ani na 1 ani na 0. Chtělo by to tedy rezistor jako máte u arduina. Taky bych ještě přidal jeden rezistor mezi tím spínačem a pinem aby omezil proud který se dostane na pin jak u arduina, tak u shieldu.
I když už to máte vyřešené, mohlo by být zajímavé to zkusit čistě přes assembler i když jde o arduino. Jedna instrukce by měla při 16MHZ trvat asi jen 62,5ns takže by se dalo docílit i zajímavých frekvencí. Ale to be spíš taková volovina 🙂
Momentálně nijak, teď nestíhám pracovně (a ten akutni problém jsem měl vyřešený klasickou 555 už v době psaní dotazu), nicméně až to zkusím, výsledek zde uvedu, to slibuju.
Tož já bych v tomto případě určitě šel do rychlejší alternativy mcu. Pokud chceš ušetřit(kdo by nechtěl), tak bych zkusil i ESP8266. Wifi se dá vypnout, samotný 32-bit procák jede na 80MHz, 96 KiB RAM, 4MB FLASH (jsou i 16MB verze), SPI a I2C samozřejmostí.
Předpokládám, že budeš chtít na displeji zobrazovat rychlejší děje a mít hezké rozhraní, to samozřejmě nese nemalé nároky na rychlost a SRAM. Arduino v tomto případě jede na hraně(8-bit frekvence 16MHz a 2KiB SRAM).
Pro vývoj bych ti doporučil NodeMcu, ta má na sobě nejen ESP8266, ale rovnou i převodník USB<>RS232, programuje se v IDE Arduina a používá většinu knihoven jak klasické arduino. Stačí připojit a programovat.
Pokud by vadil pomalejší A/D převodník v mcu, tak dáš externí.L.
U těhle dvou arduin se prakticky nespleteš, obě jsou totiž identický. Jen nano nemá 328p ale 328, takže trošku energeticky náročnější procesor (ale malinko). Jde tam třeba i o to, jak rychle chceš aby se obnovoval display, těmhle základním 8bitům to bude trvat déle než něčemu na vyšší frekvenci, třeba m0. Na netu se dají najít videa pro srovnání. Dá se třeba dokoupit i rychlejší čip pro ten display a mohl by si zůstat u Una/Nana.
Ty moduly jsou asi dobrá volba.Děkuju moc mému zachránci… Přemáznul jsem to pak klasickým FW flasherem a sketch už pak šel jak po másle. Ušetřil jsi mi pár kaček a hlavně sr..ní s tím. Mám to totiž D1 mini a už jsem si plánoval že z toho to ESP odpájim a dám tam jiný pač mi ty destičky bylo líto, ale fakt se mi do toho nechtělo 😀
Mohu se zeptat co a proč s tím vlastně bylo?Tak právě přemýšlím o výberu modulů , u sigmálového generátoru bych rád použil modul AD9851 což je genráto 70Mhz, přičemž pro moje potřeby by asi vyhověl i AD9850 ,ale jeho símus už u 30Mhz vykazuje 1% zkreslení ,kdežto AD9851 od 20 do 30Mhz jen 0,1% což je v tomto přípaďe přesňejši jako generátor u analizérů ukrajinské výroby AA200.
O displaji mám taky jasno rád bych tento:http://arduino-shop.cz/arduino/909-arduino-display-dotykovy-240x320px–1420987998.html
Nemohu se bohužel rozhodnout pro srdce .
Dle počtu vstupů a výstupů by mě měl stačit arduino nano http://arduino-shop.cz/arduino/1069-arduino-zakladni-deska-nano-v-30-driver-ch340.html , i když pohrávám si spíš s myší-lenkou na tento klon uno http://arduino-shop.cz/arduino/1353-klon-arduino-uno-r3-atmega328p-ch340-mini-usb-1466635561.html
Tady jde spíše o rozměr pod display.
Kopněte mě jestli na to jdu blbě, diky JuraNevěš hlavu, to se mi povedlo mnohokrát. Jen pracuji v Lue a ne s Arduinem. Primárně vyzkoušej připojit GPIO0 na zem a současně dej reset. I když po resetu uvolníš GPIO0, tak by nic blikat už nemělo a bootloader by měl čekat na data. Já bych pak modul přemazal „prázdným souborem“ a bylo by. Teď se objevil na esp8266.com nový jednoduchý windows flasher, který dovede jednoduše paměť smazat, ale myslím, že má ještě nějaké nedostatky.
Nevím, jaký máš modul, ale můžeš ho zkusit přehrát třeba hodinama z mého webu, najdeš tam vše potřebné. Ta Lua by měla jít pak přeplácnout sketchem bez problémů.
Zdravím,
při hraní si s OTA se mi podařilo ESP nějak zkur…, od té doby jen tak pofidérně bliká ledka na modulu a nejde nahrát sketch… nepovedlo se někomu něco podobného? Myslím že opravdu zničené nebude, jen že tam je něco spatně zapsáno nebo tak něco. Klasické Arduino at s ním bylo cokoliv jsem vždy mohl natvrdo přehrát ISP programátorem ale tady nějak nevím co s tím….Aha, tak to je dobrej nápad, večer zkusím změřit celk. odběr a když tak zapojím na tráfko. Jinak jsem to napájel pouze přes USB 2.0 tak by to mohlo být ono. Ten modul mám opravdu W5100.
Díky za postřeh!
Jasný… Používá tedy wifi shield pro komunikaci TX a RX? Jesli bych mohl mít wifi shield zaklesnut do pinů arduina a musel bych tedy propojit RX a TX piny z boku?
jj , zkoušel , nahrál jsem FW a zkusil nahrát program na zkoušku.
// original sketch: http://shin-ajaran.blogspot.ro/2014/12/noobs-guide-to-esp8266-with-arduino.html // rewrite after photo by niq_ro from http://nicuflorica.blogspot.com/ // and http://arduinotehniq.blogspot.com/ void setup() { // initialize both serial ports: Serial.begin(115200); Serial2.begin(115200); } void loop() { while(Serial2.available()) Serial.write(Serial2.read()); while(Serial.available()) Serial2.write(Serial.read()); }Jen to mam zabojené z RX TX z boku desky na 16,17 RX2 TX2 na Mega
edit:
Ještě ty Piny mám všechny doleĎakujem pozrela som si článok 🙂 takže ide o to že neustále nazerám na stránku, resp. databázu či sa niečo nezmenilo – to je chytré použijem 🙂
pitvat ten kod teď vážně nestíhám a bez simulace zapojení celého zařízení i zbytečné.
Napadlo mě něco uplně jiného. jak celé zařízení napájíš?
On ethernet shield nemá zrovna zanedbatelný odběr i když se 150mA může zdát jako prd.
Většinou je Arduino stavěné na 500mA. Do to ho si dej LCD s podsvícením, ethernet sheild, čidla, případně relé, alarm … . Navíc by to odpovídalo té nahodilé konstelaci.O té možnosti ovládání zařízení vzdáleně jsem psal tady: https://bastlirna.hwkitchen.cz/programovani-webovych-rozhrani-pro-arduino/.
Zařízení vystupuje v roli klienta a periodicky se připojuje na stránku a zkoumá například nějaký text – když narazí na L, tak motor vypne, když na H, zapne apod.
Stejně může fungovat informování o jeho stavu – když se stav změní, zaloguje se změna na stránku.
Jak psal Luke, lokálně to je úplně bez problému, webovky by v tomhle případě běželi přímo na ESP. A bez veřejné ip by mohla být řešením nějaká jednoduchá stránka třeba na webzdarma. Něco ve smyslu ovládací stránky. Modul by se potom mohl periodicky připojovat na tento web a číst nějaký soubor do kterého by bylo uloženo vaše nastavení a stavy když jste to na webu zadala. Stejně tak by mohl někam i zapisovat a stránky by ukazovala jeho stav. Odezva by sice asi nebyla dokonalá ale dá se to řešit i takhle.
