[Zbyšek Voda]

Rozčilujete se zbytečně. To, že se zobrazil jiný obrázek, než jste chtěl… za to může váš blog. Co zkusit třeba Google Drive, Dropbox…?

[Zbyšek Voda]

Když se na to teď dívám s odstupem, vidím v tom zásadní problém… v momentu, kdy je zmáčknuté tlačítko a na výstupu je nastaveno HIGH je připojeno + přímo na GND a to se Arduinu líbit nebude.

Toto tedy nebude správná cesta.
Omlouvám se, že jsem si toho nevšiml dřív.

Asi bych šel cestou nějakého toho multiplexingu.

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
když nad tím tak přemýšlím, možná by šlo použít něco jako toto:

Je potřeba to ale vyzkoušet. Nemám u sebe teď Arduino.

Potom by ovládání probíhalo tak, že byste přepínal mezi
pinMode(pin, OUTPUT);
a
pinMode(pin, INPUT_PULLUP);
společně s rozsvěcením LED, čtení stavu…

---

Použití 2×5 pinů by bylo rozhodně nejjednodušší.

---

Pokud ale chcete ušetřit piny, najdou se i další způsoby, které piny ušetří ještě o trochu více.

Použitím nějakého multiplexingu se dá ovládat mnohonásobně více LED, než je pinů (počet roste i exponenciálně). Například při použití Charlieplexingu je možné pomocí tří pinů ovládat až šest LED (obecně je počet LED dán vztahem n^2-n, kde n je počet použitých pinů). Více o Charlieplexingu zde.

Druhou kategorií je ovládání tlačítek. Těch je možné na jeden pin připojit teoreticky až 1023 (respektive rozsah analogového převodníku – 1). V praxi je počet menší, ale vašich potřebných pět tlačítek je OK. Všechny tlačítka jsou připojena paralelně k jednomu pinu v sérii s resistory různých hodnot. Stisknutím dvou tlačítek tak vznikne paralelní kombinace více resistorů. Pokud vyberete správné hodnoty odporů, budete schopný vyčíst všechny možné kombinace stisků tlačítek. Více tlačítek připojených k jednomu Arduino pinu je popsán zde.

S využitím těchto dvou způsobů tedy použijete pouze čtyři piny! 🙂

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
bavíme-li se o tomto modulu: http://www.ebay.com/itm/4CH-AC-LED-Light-Dimmer-Module-Controller-Board-ARDUINO-RASPBERRY-Compatible/121752461158?_trksid=p2047675.c100005.m1851&_trkparms=aid%3D222007%26algo%3DSIC.MBE%26ao%3D1%26asc%3D20131003132420%26meid%3D24efa532ac8b4d51b2ccc92ea32c4c1d%26pid%3D100005%26rk%3D3%26rkt%3D5%26sd%3D111764492631

Z jeho popisu mi vyplývá, že by měl stmívání umět. Když se ale dívám na videa s ukázkami, vypadá to spíše na opak. Je to zmatečné.

Každopádně… pokud máte na blízku někoho, kdo se elektronikou živí, rozhodně bych dal spíše na jeho radu 🙂 Já jsem taky jenom amatér!

Přes tyristory to také určitě půjde!

[Zbyšek Voda]

Není zač, držím palce 🙂

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
ten poslední modul (http://www.ebay.com/itm/5V-4-Channel-LED-Indicator-Light-PLC-Relay-Module-Circuit-Board-Blue-for-Arduino-/321493316614?hash=item4ada7eb406:g:-RoAAOSwLVZVlcaA) má na sobě již zmiňovaná mechanická relé – takže u nich byste mohl ovládat maximálně vypnuto-zapnuto.

Ten předchozí modul by měl jít použít (http://www.ebay.com/itm/4CH-AC-LED-Light-Dimmer-Module-Controller-Board-ARDUINO-RASPBERRY-Compatible/121752461158?_trksid=p2047675.c100005.m1851&_trkparms=aid%3D222007%26algo%3DSIC.MBE%26ao%3D1%26asc%3D20131003132420%26meid%3D24efa532ac8b4d51b2ccc92ea32c4c1d%26pid%3D100005%26rk%3D3%26rkt%3D5%26sd%3D111764492631).

Budete potřebovat ArdUino, RTC modul, modul s relé, teploměr a displej
Dále také potenciometr k displeji (k nastavení kontrastu – ne u všech je ale potřeba). Potom možná pár rezistorů – třeba u 1-Wire sběrnice, kterou se připojuje teploměr DS18B20 potřebujete 4.7 kohm rezistor. Komponenty kolem ale hodně závisí na použitém typu modulu/displeje/teploměru…

[Zbyšek Voda]

Na to by mělo stačit i UNO.
Chcete-li mít ale jistotu, sáhněte po Mega a neuděláte chybu.
Obzvlášť pokud použijete LCD s více piny (a ne například s I2C řadičem, kterému stačí tři piny).

[Zbyšek Voda]

Je celá řada různých relé: http://www.gme.cz/products/search?term=ssr
Zapojení je popsáno v dokumentaci každého.

Nakonec asi nejjednodušší by ale bylo koupit nějaký již hodový modul – například tento: http://www.sainsmart.com/sainsmart-4-channel-5v-solid-state-relay-module-board-omron-ssr-avr-dsp-arduino.html

[Zbyšek Voda]

Dobrý den, to by mělo jít.
Budete potřebovat ke každé žárovce SSR relé (elektromechanické by rozhodně nezvládlo plynulou regulaci jasu) a nějaký zdroj času (ať už například RTC, nebo modul pro připojení ke zdroji času přes internet – ESP8266/Ethernet shield…).

[Zbyšek Voda]

Dobrý den, zkuste se podívat třeba na Redbot, nebo mBot a inspirovat se jejich motory 🙂

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
to do čeho se pouštíte už je trochu obtížnější. Nějak by to ale jít mělo.
Zkuste použít postup pomocí ukazatelů na funkce: http://physics.ujep.cz/~mmaly/vyuka/oporaPrgB/032.html. Tyto ukazatele si pak nastrkejte do pole menu.

Problém použití funkce jako argumentu jiné funkce řeší třeba zde: http://stackoverflow.com/questions/1789807/function-pointer-as-an-argument

Snad by šlo použít něco jako:

void scr1(){
    digitalWrite((LEDzl), !digitalRead(LEDzl));
    delay(30);
}
...
void **menu = {&scr1, ...};

void showMenu(void (*a)()){
    a();
}

showMenu(menu[0]);

Zkuste a uvidíme 🙂

[Zbyšek Voda]

Dobrý den.
Předpokládám, že otázka zní „Jak programovat pro sensor shield v5.0?“. Je to tak?
Pomohlo by, kdybyste poslal odkaz na sensor shield. Pak se možná posuneme dál 🙂

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
to asi záleží spíše na účelu.

Když koukám na ten kit, naleznete tam ledky, rezistory a tlačítka. Na začáteční hraní to stačí, ale myslím, že po chvilce (v řádu hodin) už moc nemáte s tímto kitem co dělat.

Asi bych raději sáhnul po nějakém obsáhlejším kitu – například tomto: http://www.hwkitchen.com/products/kit-workshop-base-level/

Podle mě asi úplně nejlepší kit je oficiální Arduino Starter Kit. V něm už je opravdu spousta komponent (Servo motor, DC motor, LCD displej…).

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
to by mohl být i problém načasování. V tomto fóru: https://forum.arduino.cc/index.php?topic=20574.0 řeší podobný problém, který vyřešila právě změna časování v knihovně OneWire.cpp (je to příspěvek označený #5).

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
odkud jste ovladače instaloval?
Pokud jste instaloval ty, které jsou součástí Arduino IDE, tak Vám to pravděpodobně fungovat nebude. Bude potřeba nainstalovat přímo ty pro vaši desku.

[Zbyšek Voda]

Tyto problémy se vyskytují snad jen ve verzi 1.6.6. Verze 1.6.5 jede OK.

[Zbyšek Voda]

Dobrý den.
Rozdíl je takový, že při použití
#define A
Se všechny výskyty A nahradí JIŽ PŘI PŘEKLADU (respektive těsně před ním) v počítači, takže deska Arduino neví, že existovala nějaká konstanta definovaná pomocí #define A.
Preprocesor překladače dostane text programu a když narazí na výskyt A, nahradí jej, ale ještě jako textovou informaci. Až poté je program přeložen do strojového kódu.

Narozdíl
const int B
znamená, že v paměti procesoru Arduina skutečně existuje proměnná B, jenom je označena jako konstantní, tedy neměnitelná.

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
zatím je vložení na externí server a následné nalinkování obrázku standardní postup.

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
to zapojení bude stejné, jako když zapojujete normální potenciometr.

Zkuste poslat fotku vašeho posuvného potenciometru.

[Zbyšek Voda]

Dobrý den, každý jsme měl pravdu v něčem.
Váš převod jednotek je zapsán chybně, můj je dobře, jen jsem si výsledek špatně interpretoval (bral jsem jednotky v posledním vzorci úpravy jako proměnné, což nelze). Vaše převodní funkce je správná, moje byla špatná.

Tedy přiznávám svoji chybu. Řešení:

float mWcm2toWm2(float vstup){
     float vystup = vstup * 10;
     return vystup;
}

Shodneme se?

[Zbyšek Voda]

Arduino a Ethernet shield

[Zbyšek Voda]

Nesouhlasím s vámi. Vaše úvaha je chybná.

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,

přijímáte-li data v mW/cm^2 a chcete je převést na na W/m^2, je přepočet následující:

W = 1000 mW
m^2 = 10 000 cm^2

W/m^2 = (1000 mW) / (10 000 cm^2)

W/m^2 = mW / (10 cm^2)

Dá přepočet se dá tedy vyjádřit funkcí

float mWcm2toWm2(float mWcm2){ //uznávám, že název funkce je opravdu ošklivý :)
     float Wm2 = mWcm2 / 10;
     return Wm2;
}

Snad jsem se nikde nesekl 🙂

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
nevím, jestli problém správně chápu…
Máte 4 písty a chcete mít možnost je ovládat nezávisle na sobě, že?

Navrhuji tedy něco jako:

int pist1 = 2;
int pist1Zasunut = 6; 
int pist1Vysunut = 7;

boolean pozadovanyStavPist1 = false; //false - zasunuto, true - vysunuto
int stavPist1 = 0; //0 - zasunuto, 1 - někde mezi, 2 - vysunuto

void setup() {
    pinMode(pist1, OUTPUT);
    pinMode(pist1Zasunut, INPUT);
    pinMode(pist1Vysunut, INPUT);
}

void loop() {
    //prvně nastavíme hodnotu stavPist1
    if(digitalRead(pist1Zasunuto) && !digitalRead(pist1Vysunuto){
        stavPist1 = 0;
    }
    else if(!digitalRead(pist1Zasunuto) && !digitalRead(pist1Vysunuto){
        stavPist1 = 1;
    }
    else if(!digitalRead(pist1Zasunuto) && digitalRead(pist1Vysunuto){
        stavPist1 = 2;
    }
    else{
        //k situaci, kdy by byly oba spínače sepnuté, nedojde
    }
    
    if(stavPist1 == 0){
        if(pozadovanyStavPist1 == false){
            //je zasunuto, nic nedělej
        }
        else{
            digitalWrite(pist1, LOW); //vysunout píst
        }
    }
    else if(stavPist1 == 1){
        if(pozadovanyStavPist1 == false){
            digitalWrite(pist1, HIGH); //pokračuj v zasouvání pístu
        }
        else{
            digitalWrite(pist1, LOW); //pokračuj ve vysouvání pístu
        }
    }
    else if(stavPist == 2){
        if(pozadovanyStavPist1 == false){
            digitalWrite(pist1, HIGH); //zasunout píst
        }
        else{
            //nic nedělej, je vysunuto a to je dobře
        }
    }
}

Dá se to zapsat i kratším způsobem, ale takto to snad bude pochopitelné 🙂

[Zbyšek Voda]

Ano, controllino je vlastně Arduino obalené relátky apod.

[Zbyšek Voda]

Pokud jsou to výpadky například jednou do hodiny, tak by alespoň chvilku mělo Arduino vždy zapisovat.

Ještě mě napadlo, jestli nebude problém v připojení. Máte Yun připojeny k síti pomocí Ethernet kabelu?

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
možná by šlo použít Controllino (psali jsme o něm zde), nebo Industruino. Obě jsou to PLC kompatibilní s Arduinem.

[Zbyšek Voda]

Dobrý den,
podle toho co popisujete není chyba v Arduinech.
Není třeba možné, že na místě B je nějaká chyba v napájení, nebo tak něco?

[Zbyšek Voda]

Na stripboard se dá rozmístit součástky i ve Fritzingu, ale nevím, jak je na tom s autoroutováním.

[Zbyšek Voda]

Dobrý den.
Můžete si představit, že bluetooth spojení se (většinou) u Arduina chová tak, jako by tam žádný bluetooth modul nebyl a Arduino přijímalo data přes sériovou linku.

Každá mobilní aplikace bude mít asi ovládání trochu specifické, veskrze se ale bude jednat o odesílání nějaké sekvence čísel, popřípadě znaků.

Konstra, kterou posíláte vlastně jenom říká, že se do incomingByte uloží byte přijatý přes sériovou linku.

Mějme nějakou modelovou aplikaci – například jednoduchý joystick. Při směru nahoru pošle byte s hodnotou ‚u‘, při směru dolů ‚d‘, při směru doleva ‚l‘ a doprava ‚r‘. Vy pak v Arduinu budete na přijetí těchto znaků čekat. Například:

if(incommingByte == 'u'){
    jedNahoru();
}

Takto si například můžete udělat jednoduché autíčko.

Asi nejjednodušší na začátek bude, když si do mobilu stáhnete nějaký Bluetooth Terminál – myslím, že mi dobře fungoval třeba tento: Bluetooth Terminal. Ten jenom odešle znaky, které mu zadáte.

V terminálu se připojíte k vašemu bluetooth modulu a pošlete například znak ‚a‘. V tu chvíli by se měl tento znak uložit do proměnné incommingByte.

Různé aplikace pro bluetooth komunikaci budou fungovat podobným způsobem. Jakou konkrétní sekvenci posílají najdete většinou v jejich dokumentaci.

Podrobněji se bluetooth věnuji ve článku Propojujeme Arduino s jinými zařízeními. Tam také popisuji hodně zajímavou aplikaci SensoDuino, která umí posílat data z mobilních senzorů přes BT do Arduina.

[Autor]

Příspěvky