[hefi]

Teď koukám, jak se to překopírovalo, za grep je mezera a normální horní apostrof, za Device také.

[hefi]

Jste si jistý tím portem? Suse má svůj svět, že třeba místo konfiguráku editujete šablonu, ale raději to prověřte. Do terminálu napište: „dmesg | grep ‚USB Serial Device'“ (bez těch dvojitých uvozovek). Můj výsledek na Ubuntu je:
[ 2351.663512] ftdi_sio 3-2:1.0: FTDI USB Serial Device converter detected
[ 2351.663928] usb 3-2: FTDI USB Serial Device converter now attached to ttyUSB0

Moje Arduino Duemilanove by mělo být levnou náhražkou Arduino UNO. Chová se hodně podobně, má stejné vstupy, výstupy… . Takže při programování deska „Arduino Duemilanove or Diecimila“, port „/dev/ttyUSB0“, programátor „AVRISP mkll“. Váš programátor „AVR ISP“, nepoužívá se to, když chcete Arduinem programovat jiný čip? Zkuste to mé nastavení programátoru.

[Vojtěch Vosáhlo]

Ahoj,
odpověď na tvou 1. otázku

Může mi někdo poradit jak na to? Vyjmout řádek uložit ho do proměnné třeba IP a tu použit v aplikaci.

je docela jednoduchá. Využij funkci dataFile.position() a nebo dataFile.seek(). Tyto funkce udávají tvojí pozici v souboru. Jednoduše, pokud se podíváš do dokumentace ke knihovně SD najdeš jak na to, pak jednoduše použiješ dataFile.read(). Tím sice přečteš je 1 bajt ale když použiješ jednoduchou funkci for tak se můžeš po přečtení bajtu posunout o jednu pozici a přečíst další. Když přidáš nějakou podmínku a na konci znaky sloučíš dostaneš celou IP kterou můžeš použít. Druhou otázku nechápu úplně přesně. Myslíš to tak že pokud kartu vyndáš tak aby se IP nastavila na nějakou defaultní kterou si nastavíš? Pokud ano tak si zapiš do EEPROM procesouru svou základní IP a pak při každém psacím/čtecím cyklu zkusíš zda je karta vsunuta (SD.available()) a pokud není tak si můžeš IP přečíst a použít. Doufám že je to vše co si potřeboval a přeji hodně štěstí.

[Zbyšek Voda]

Na stripboard se dá rozmístit součástky i ve Fritzingu, ale nevím, jak je na tom s autoroutováním.

[Aleš]

V těch autoadaptérech je na 99% MC34063A v katalogovém zapojení. Vůbec bych se nebál to připojit přímo na Arduino.

[Lucas]

To je taky moznost. Uz mam objednany nejaky adapter, dalsi mam doma. S menici jsem na tom stejne. Takze to brzy promerim a uvidim, co bude nejefektivnejsi.

Jeste dotaz. Bude vystup z adapteru do autozasuvky dostatecne stabilni na to, abych vystup privedl primo na Arduino pin 5V?

[Vojtěch Vosáhlo]

Ahoj,
tohle je vlastně způsobeno komplexností všech knihoven. Nejspíše by se to zredukovat dalo ale to jen tak že by sis program napsal sám – bez knihoven. Obrazovka komunikuje přes I2C což je protokol který se s arduinem dá zvládnout docela jednoduše ale horší by bylo posílat všechny příkazy. V datasheetu je to sice dobře popsané ale pokud si začátečník tak je to velice složité. Mě samotného nic moc jiného nenapadá, jedině by si se mohl podívat jestli někdo neměl podobný problém a neřešil ho vlastním kódem. 2 věc co mě napadá je použití extérního úložiště, třeba SD karty, pro uložení „obrázků“ ale nevím jak se tahle obrazovka programuje. Kdyby si zde mohl napsat nějaký třeba vzorový kód z knihovny adafruitu tak bych se na to podíval. Přeju hodně štěstí.

[Vojtěch Vosáhlo]

Omlouvám se že je to tam 2x. něco se podělalo 😀 😀

[Vojtěch Vosáhlo]

Ahoj, nebyl bych si tak jistý tím že program z arduina nedostaneš. Dá se z něj dostat docela jednoduše ale v jiné formě – jako .h Takže z arduina dostaneš soubor který nejde upravovat (jde ale jen málo věcí – FUSE…). Pokud si to chceš zkusit a stačí ti to tak doporučuji program AVRDUDESS, to je GUI pro avrdude.
S jeho pomocí můžeš s procesorem dělat prakticky vše. Kdyby sis nevěděl rady tak napiš a já ti pomůžu ;D
Ať se ti to povede.

[Vojtěch Vosáhlo]

Ahoj,
tvoje kódy se prakticky zachránit a uložit dají. Dají se z procesoru přečíst a zapsat do souboru. Tady ale nastává to nepříjemné, ten soubor je totiž ve formátu .hex – to už je zkopmilovaný soubor který se do procesoru nahrává. Pokud to chceš zkusit a dostat alespoň tohle tak doporučuji program AVRDUDESS – je to GUI pro avr dude přes které můžeš z procesoru dostat prakticky vše. Kdyby tě to zaujalo napiš a já ti klidně poradím postup. ;D

[Aleš]

To máte bohužel smůlu. Nejde to 🙁

[Aleš]

Proč tak složitě? Proč tam nedáte rovnou něco takového:
Car adapter

[hcdady]

Zdravím, tak ani po spoustu pokusů odrušení se mi to nějak nedaří a tak začínám přemýšlet o osciloskopu a chtěl bych se zeptat jestli něco takového
http://www.dx.com/p/dso112-color-2-4-lcd-touch-screen-portable-2mhz-oscilloscope-without-battery-389066#.VhVd7nrtmko
má vůbec smysl kupovat, protože jinak osciloskop já asi moc nevyužiji

Za radu děkuji

[hcdady]

Zdravím tak po spoustech pokusů jen tak od boku co mi kdo poradil se mi to stále nepodařilo, začal jsem přemýšlet o osciloskopu a chtěl bych se zeptat myslíte, že něco takového
http://www.dx.com/p/dso112-color-2-4-lcd-touch-screen-portable-2mhz-oscilloscope-without-battery-389066#.VhVd7nrtmko
má vůbec smysl kupovat, protože já osciloskop moc nevyužiji
Za radu děkuji

[djvvv]

Děkuji moc za potvrzení mé doměnky,že je jedno zda pošlu instrukce,kód přes usb kabel nebo přes bluetooth,ale zjistil jsem jinou závadu proč mi to nešlo,měl jsem modul zapojený podle jiného článku na pinech 2,3 a použil jsem (knihovnu,příkaz):
#include <SoftwareSerial.h>//
SoftwareSerial mySerial(2, 3); // 2-RX, 3-TX

Jen s tím,že nevím proč či jak ale na pinech pro rx a tx to funguje (0,1 pin) ale na 2,3 ne. Možná budu muset vložit odpory na ten jeden pin.

[Zbyšek Voda]

Dobrý den.
Můžete si představit, že bluetooth spojení se (většinou) u Arduina chová tak, jako by tam žádný bluetooth modul nebyl a Arduino přijímalo data přes sériovou linku.

Každá mobilní aplikace bude mít asi ovládání trochu specifické, veskrze se ale bude jednat o odesílání nějaké sekvence čísel, popřípadě znaků.

Konstra, kterou posíláte vlastně jenom říká, že se do incomingByte uloží byte přijatý přes sériovou linku.

Mějme nějakou modelovou aplikaci – například jednoduchý joystick. Při směru nahoru pošle byte s hodnotou ‚u‘, při směru dolů ‚d‘, při směru doleva ‚l‘ a doprava ‚r‘. Vy pak v Arduinu budete na přijetí těchto znaků čekat. Například:

if(incommingByte == 'u'){
    jedNahoru();
}

Takto si například můžete udělat jednoduché autíčko.

Asi nejjednodušší na začátek bude, když si do mobilu stáhnete nějaký Bluetooth Terminál – myslím, že mi dobře fungoval třeba tento: Bluetooth Terminal. Ten jenom odešle znaky, které mu zadáte.

V terminálu se připojíte k vašemu bluetooth modulu a pošlete například znak ‚a‘. V tu chvíli by se měl tento znak uložit do proměnné incommingByte.

Různé aplikace pro bluetooth komunikaci budou fungovat podobným způsobem. Jakou konkrétní sekvenci posílají najdete většinou v jejich dokumentaci.

Podrobněji se bluetooth věnuji ve článku Propojujeme Arduino s jinými zařízeními. Tam také popisuji hodně zajímavou aplikaci SensoDuino, která umí posílat data z mobilních senzorů přes BT do Arduina.

[Lucas]

Jak se to vezme. Fungovat by to asi fungovalo, ale jde mi i o efektivitu. A linearni regulator na tom zrovna dobre neni. Jelikoz prebytecne napeti premenuje na teplo, mel by v tomto pripade ucinnost cca 40 %. Chtel bych se dostat alespon na 80 %. Proto ten step-down menic…

[djvvv]

Pokud se nemýlím měla by postačit regulace s LM317.

[Aleš]

V zadání není moc údajů. „Přijímače nebudou daleko od sebe“, jak často budou komunikovat, jestli budou komunikovat všechna najednou, jaká je potřeba spolehlivost, atd.
Budou tak blízko, že by se mohly navzájem ovlivňovat? Nemohlo by být několik přijímačů na jednom Arduinu? Nedala by se použít jiná komunikace než nespolehlivé IR?
Navrhovaná I2C sběrnice je sice použitelná, ale jenom na pár metrů při jednom kabelu. Pokud napojíte několik delších paralelních kabelů, tak to přestane fungovat. Maximální kapacita vedení může být 400pF při snížení komunikační rychlosti na minimum. Zkusit omezit počet Arduin, která budou přijímat IR signál.
Další řešení jsou asi ethernet – celkem spolehlivé, nebo WiFi (ESP8266). Případně popřemýšlet, jestli je potřeba ten IR přenos, jestli by nebylo možné se napíchnout přímo do vysílače toho IR signálu.
Pro příjem IR signálu se používá něco jako SFH506, což je IR přijímač, ze kterého už leze přímo digitální signál, ořezaný od nosného kmitočtu. Možná by stálo za to vyzkoušet, na jak dlouhý kabel by se dal připojit, aby z něj bylo ještě možné přečíst správné údaje. Řekl bych, že to bude větší vzdálenost, než komunikace po I2C sběrnici mezi Arduinama. 🙂

[BlindP]

Ano zůstal by svítit pokud by millis přetekl během svícení. Možná pomůže přidat OR millis() < previousMillis.

[Dan]

Také jsem nešťastným majitelem vzhledově stejného typu. ID displeje mi to vyčetlo 0xC505 a nefunguje mi s ním zatím žádná z knihoven. Nicméně funkční zřejmě je, speciální program dokáže displej zaplnit barvou, postupně a pomalu přepisováním vnitřního adresovacího prostoru, ale to je asi tak vše. Mám ten typ vpravo nahoře, bez té drobné součástky uprostřed desky. Tak na mne jen smutně bíle svítí a nic s ním nesvedu.

[Dan]

V první chvíli mne napadlo také I2C, což se mi zdá nejelegantnější. viz: https://www.arduino.cc/en/Tutorial/MasterWriter

[Dan]

Dobrý den, na piny 8-10 by standardní bootloader sahat neměl, zvláštní problém. Mi nic takového atmega328p nedělá. Můžete zveřejnit zdrojový kód, typ arduina a popsat způsob jeho připojení? Koneckonců by to mohlo být i příliš měkkým napájením, bez bližších podrobností ale víc nevím…

[Dan]

Jednou za čas proměnná v millis() přeteče a začíná čítat opět od nuly. Pokud se nemýlím, uvedený příklad s tím vůbec nepočítá a poté by podsvětlení displeje zůstalo svítit až do dalšího stisku klávesy…

[Dan]

Na takovéto jednoduché zadání navrhuji koupit si miniaturní modul s attiny85, který má zároveň i usb port (vypadá jako flashdisk – je to pohodlné řešení pro naprogramování pomocí IDE) a k němu dva moduly relé (jedno bude spínat směr vpřed, druhé směr vzad – tyto moduly mají tranzistorový či opto spínač cívky, takže je lze zapojit přímo na výstup attiny85). Ty moduly vybírejte ovšem takové, aby měly proříznutý plošný spoj kvůli izolaci mezi napětími cívky a kontaktů. Čas navrhuji počítat v programu obyčejným čítačem, odladění jistě nebude problém. Modul attiny85 má 5 i/o pinů, takže je rezerva i na případná dvě tlačítka, kterými si lze za provozu měnit časování bez připojování k počítači, a jednu led diodu indikující počtem bliknutí nastavený čas. Nastavené časování lze jednoduše ukládat do vnitřní eeprom paměti čipu, takže nebude po případném odpojení napájení zapomenuto. Náklady na toto řešení jsou kolem stovky, plošný spoj žádný, moduly se jen propojují drátky.

[djvvv]

Ahoj v případě brždění,velkého namáhání,použití silných motorů bych možná volil nějaký ten regulátor pro rc autíčka mám pro příklad autíčko s regulátorem tazer T15.jeho specifikace v angličtině :
Forward:Yes
Reverse:Yes
Brake:Yes
Time Delay Brake:Yes
Continuous Maximum Current:250 amperes
Input Voltage:4-cell (4.8 volts) to 7-cell (8.4 volts) DC Ni-MH 2S (7.4 volts) Li-Po
PWM Frequency:2kHz
Overload Protection:Yes Thermal
Full On Resistance:0.0014 ohms
Cells w/BEC:5V DC, 1 amp max.
Motor mám Johnson typ 540 je to silný motor který se používá i do aku vrtaček.
Zatím jen mám problém to oživit a ovládat,mám podezření,že se mi ten regulátor porouchal,nebo že neposílám signál správné frekvence.Serva jsou ovládána pwm 1-2 ms.

[tomig]

Díky. To jsem včera našel nezávisle taky.
Ale ta cena >500 Kč je celkem smutná 🙁

[BlindP]

Ahoj, našel jsem tohle – https://hallard.me/max31865/

[AmigA]

Hello všem!
Koupil jsem si 2.4″ TFT LCD Shield a nemohu k němu najít schéma zapojení.
Je na něm http://www.mcufriend.com ale stránka je nedostupná.
Existuje více variant, já mám tuto: http://i.imgur.com/Nj2jYfz.jpg
Googlil jsem několik dní a nic nenašel.

Má někdo z Vás schéma zapojení?

[kejlicz]

Díky za info. Já jsem to už zapojil. Jako vodiče jsem použil klasický ethernetový kabel a při délce 10 m nejsou vůbec žádné problémy.

[Autor]

Příspěvky