Aleš
Vytvořené odpovědi
-
Příspěvky
-
Nepájivé pole používám jenom v krajní nouzi. To raději sletuju několik drátů do Y 🙂 Ale možná by stačilo přidat k napájení ESP8266 nějaký velký kondenzátor. Na vykrytí špiček při vysílání. Jenom na vyzkoušení.
Nojo. Ono to fakt funguje 🙂 Já jsem si myslel, že se to musí programovat přes esptool. Každopádně k tvému dotazu. Mám IDE verzi 1.6.6, a tam normálně export do binárky jde. Dík 🙂
Když tedy nainstaluju to .json rozšíření do IDE 1.6.5, tak jak potom nahraju program do ESP8266? Když mi tam chybí programátor esptool?
Ke druhému dotazu
Pravděpodobně je v nich nějaký „divný“ firmware. Mě když tuto moduly přijdou, tak je ani nezkouším, a rovnou do nich nahraju firmware, který mám vyzkoušený. Převodník máte správný, používám ten samý.
Nejdřív si stáhněte z mých stránek http://xanadu.khnet.info/esp8266.php správný firmware. Nevím, k čemu to máte připojené, ale pokud používáte Arduino MEGA 2560, které má druhý sériový port, a může komunikovat na 115200Bd, tak použijte fw. 0.9.2.2, pokud potřebujete rychlost 9600Bd, tak fw 0.9.5.2. To, co je na mých stránkách je všechno odzkoušené a funkční.
Vyzkoušejte ten BR@Y terminál. Problém může být i v tom.
Napište, jak to dopadlo 🙂K prvnímu dotazu
Aha, tak už jsem to pochopil. Vy se tam to blikání snažíte nahrát pomocí Arduinovského IDE. Pravděpodobně se vám do něj podařilo doinstaloavt ESP8266 rozšíření, když vidíte mezi podporovanýma deskama „Genuino ESP8266“. To ale bohužel nestačí. Ještě tam musíte doinstalovat programátor. Mezi programátorama, tam kde máte teď nastavený „AVRISP mkII“ musíte vidět ještě „esptool“. Pokud ho tam nevidíte, a nemůžete ho zvolit, tak program do ESP8266 nedostanete. Postup s obrázkama je vidět dobře ZDE Já jsem se to snažil nainstalovat do IDE také. Strávil jsem nad tím několik hodin, zkoušel jsem několik verzí IDE, a nerozchodil jsem to. Kdyby se vám to povedlo, tak napište, jak jste to dokázal 🙂
Takže použijte program LuaLoader, a nahrajte tam blikání z TOHOTO ODKAZU Mohlo by to tam jít nahrát i programem Esplorer, ale ten je nějaký divný, jednou funguje, dvakrát ne. Takže raději používám LuaLoader.
Napsal jsem o ESP8266 pár návodů na moje stránky http://xanadu.khnet.info/esp8266.php Je to spíš upozornění na problémy, než návod jak to udělat. Těch je na internetu spousta.Mám těch modulů několik, ale všechny používám buď jako client, nebo samostatně s nodemcu firmware. Nemám s nima žádný problém. Při zvolení správného firmware fungují tak, jak mají. Jediný problém je s napájením. V klidu mají odběr cca 20-40mA, při vysílání až 170mA. Arduino UNO nebo MEGA to jakž takž snese. Je dobré zapojit paralelně k napájení ESP kondenzátor 470uF/6,3V. Pro připojení k Nano je třeba použít obvod 1117-3.3 a kondenzátor. Při použití samostatně a napájení z baterií nebo zdroje s vyšším napětím použít spínaný zdroj (LM2596)
Prvnímu dotazu nerozumím. Nejde nahrát program do Arduina?
Druhý dotaz je celkem jasný, je tam nějaký „jiný“ FW. Stáhněte si Br@y terminál, nastavte CR+LF a používejte ten. Pro začátek použijte fw: v0.9.5.2 AT Firmware.bin. Flasher pro nahrání použijte tento: esp8266_flasher.exe Sice na konci flashování ohlásí chybu, ale tu můžete ignorovat. Firmware je nahraný v pořádku. Je nejjednodušší.
Kdyžtak napište, co máte konkrétně za problémy. Zkusím poradit.Třeba tady je Arduino Uno s pár čidlama, LCD5110 a přenáší se to pomocí ESP8266 na ThingSpeak 🙂
Já nejsem programátor, vyznám se spíš v hardware. Takže to byla spíš náhoda, že jsem si té chyby všiml. Praštilo mě do očí, že když je plocha větší, tak by měla být i energie která dopadá na tuto plochu větší 🙂
Zkuste si to zadat třeba sem:
http://www.endmemo.com/sconvert/w_m2mw_cm2.php„Začátek máte dobře Kroupo. Ale ten výsledek, ten výsledek“ 🙂
W/m^2 = (1000 mW) / (10 000 cm^2)
1000 / 10 000 = 0.1
W/m^2 = mW/cm^2 / 0.1takže:
float Wm2 = mWcm2 / 0.1;
nebo
float Wm2 = mWcm2 * 10;🙂
To už tady bylo: https://bastlirna.hwkitchen.cz/forum/tema/problem-s-arduinem-micro/
V těch autoadaptérech je na 99% MC34063A v katalogovém zapojení. Vůbec bych se nebál to připojit přímo na Arduino.
Proč tak složitě? Proč tam nedáte rovnou něco takového:
Car adapterV zadání není moc údajů. „Přijímače nebudou daleko od sebe“, jak často budou komunikovat, jestli budou komunikovat všechna najednou, jaká je potřeba spolehlivost, atd.
Budou tak blízko, že by se mohly navzájem ovlivňovat? Nemohlo by být několik přijímačů na jednom Arduinu? Nedala by se použít jiná komunikace než nespolehlivé IR?
Navrhovaná I2C sběrnice je sice použitelná, ale jenom na pár metrů při jednom kabelu. Pokud napojíte několik delších paralelních kabelů, tak to přestane fungovat. Maximální kapacita vedení může být 400pF při snížení komunikační rychlosti na minimum. Zkusit omezit počet Arduin, která budou přijímat IR signál.
Další řešení jsou asi ethernet – celkem spolehlivé, nebo WiFi (ESP8266). Případně popřemýšlet, jestli je potřeba ten IR přenos, jestli by nebylo možné se napíchnout přímo do vysílače toho IR signálu.
Pro příjem IR signálu se používá něco jako SFH506, což je IR přijímač, ze kterého už leze přímo digitální signál, ořezaný od nosného kmitočtu. Možná by stálo za to vyzkoušet, na jak dlouhý kabel by se dal připojit, aby z něj bylo ještě možné přečíst správné údaje. Řekl bych, že to bude větší vzdálenost, než komunikace po I2C sběrnici mezi Arduinama. 🙂1. Zkuste to na jiném počítači.
2. Zkuste připojit do Arduina externí napájení. W5100 má odběr jako kr..a, je možné že to USB neutáhne.Zkus tohle:
http://arduino8.webnode.cz/news/lekce-9-merime-vzdalenost-s-hc-sr04/Pokud to nebude fungovat, je senzor vadný.
Auto se odrušuje strašně blbě 🙁 Zkusit nějaké cívky a kondenzátory, co nejblíže k napájení Arduina. A hlavně co nekratší ten datový drát. Všecny vodiče omotat okolo něčeho takového: http://cz.rs-online.com/web/c/pasivni-soucasti/feritova-jadra/feritove-trubicky/
Pro napájení použít „auto adaptér„, ale podívat se dovnitř, jestli je osazený nějakým MC34063 obvodem. Ten dokáže docela rušení také potlačit. Chce to dělat pokusy, když není osciloskop 🙁Strýček Google nefunguje?
např. https://codebender.cc/sketch:58994Ty vaše soubory z dropboxu nejdou stáhnout. Ale pokud se dobře pamatuju z pokusů s tímto modulem, tak umí odesílat jenom čísla. Takže myslím, že se to dělá tak, že hodnotu vynásobíte 100, převedete na int, odešlete, a v přijímači opět vydělíte 100.
Kostry musí být propojeny každopádně. Ale to rušení od dobíjení bude asi problém. Proto budou pulzy tak zkreslené. Zkuste ještě napájet arduino z nějaké baterie. Změna odporu asi nepomůže 🙁
Je jedno, který pin použiješ. GND Arduina a tachografu doufám propojené máš ;-). Na straně 246 píšou, že pulzy by měly být 0-3,2V Zkus zapojit GND na GND, B8 na nějaký pin a odpor 1-5k mezi ten B8 a +5V z Arduina.
Je to tam nějak divně popsané. Na str. 235 je „1.5 V …>9.5 V“ což nevím, jak je myšleno. Jestli 0 je 1.5V a 1 >9.5V. Musel by se tam dát asi odporový dělič. Zkusím se na ten manuál zítra podívat, jestli tam něco najdu o hodnotách pulzů. Zkus změřit napětí normálním voltmetrem mezi kostrou a výstupem z tachografu.
Asi by to chtělo osciloskop, a podívat se, jak ty impulzy vypadají. Jestli to měří i když stroj stojí, tak tam bude nějaké rušení. Zkus na drát přidat odpor 1-5K na +5V, výstup z tachografu může mít otevřený kolektor.
K čemu se ten výstup z tachografu jinak používá?Hledej měření otáček. Např. https://playground.arduino.cc/Main/ReadingRPM Použij z toho funkci pro snímání pulzů, a výpočet vzdálenosti si k tomu dodělej.
Potom by asi bylo lepší koupit nový celý modul. Na eBay vyjde asi na 40Kč včetně poštovného 🙂
http://goo.gl/9xGYpw
Teď si uvědomuju, že ho tady mám někde taky. Chtěl jsem ho montovat do meteostanice 🙂Podle schématu může být ještě problém s PullUp odporem R4 4K7 na SDA_O. Ten je připojený na +5V. Teď tam máš místo 5V jenom 3,3V, a to nemusí Arduinu stačit, aby signál správně vyhodnotil. Asi by to chtělo stabilizátor vyměnit 🙁
Najdi součástku označenou 662K (stabilizátor z 5V na 3,3V, http://www.mikrocontroller.net/attachment/193855/LM6206N3.pdf) a změř, jestli je na pinu 2 (OUT) 3,3V Nic jiného asi odejít nemohlo.
